Hutě i elektrárny. Tam všude znají Vitošov

Stojím na dně obrovské kamenité prohlubně. Její rozměry jsou monumentální. Je to tak trochu pocit, jako bych se vrátil v čase o čtyři sta milionů let zpátky. Právě v této době vznikaly vysoce kvalitní vápence, které jsou všude okolo mě. Nacházím se v těžebním prostoru lomu vápenky Vitošov u Zábřehu.

Monumentální je také pohled nahoru. Přede mnou se vypíná sto šedesát metrů vysoká skála typického trojúhelníkového tvaru. Denně ji vidí tisíce cestujících z vlaků na trati Praha - Olomouc. Teprve ze dna lomu však vynikne její velikost. Tvarem připomíná stěnu pyramidy a proslulou Velkou pyramidu v Egyptě svou výškou přesahuje o nějakých třicet metrů.

Všude kolem vidím jen vápenec, dobývací prostor od okolní krajiny odděluje vysoký val.

„Máme tu roztěženo několik etáží,“ ukazuje na patra lomu jednatel společnosti Vápenka Vitošov Petr Ston.

Průmyslová výroba na Vitošově existovala už před sto padesáti lety. Její největší rozmach nastal od sedmdesátých let dvacátého století. Geologické průzkumy o desetiletí dříve totiž na místě odhalily velké zásoby vysokoprocentního vápence.

„Na základě toho se tehdy rozhodlo, že vápenka bude sloužit jako surovinová základna pro hutní provoz na Ostravsku a byly vybudovány dvě vápenické pece,“ popisuje historii závodu Petr Ston.

Vlak v Šumperku srazil muže, zřejmě šlo o sebevraždu

Už se nesmí používat jako kamenivo

Od osmdesátých let, kdy byla dostavěna třetí pec, zdejší závod produkoval přes tisíc tun vápna denně. I těžba tu bývala vyšší, než v současnosti.

„Od té doby se přestal vápenec prodávat všude možně. Je to vyhrazený nerost, používat jej jako kamenivo je už dnes zakázané,“ objasňuje můj průvodce.

Martina oživuje rodný Jeseník, může dostat ocenění. Hlasujte pro ni

Drtič jako hmoždíř

Kámen vytěžený z lomu dopravují nákladní auta zvané dempry do drtiče. Ačkoli z dálky svou velikostí připomínají běžné tatrovky, ve skutečnosti jsou jen jejich kola větší než dospělý člověk. Drtič funguje na principu obřího hmoždíře.

Padesát tun materiálu jím za velkého rachotu projde za minutu nebo dvě. To už se nacházíme v areálu zpracovatelského závodu.

Třídicí věž pak kamení rozděluje na tři hromady podle velikosti.

„Máme tři pece a každá má svou hromadu. Je to dané tím, jaký druh vápna se v peci pálí. Pro vápno, které je takzvaně pomalé a používá se pro stavební účely, potřebujeme menší kousky, aby byly lépe ‚propečené‘. Naopak pro rychlé hutní vápno se používají větší kusy,“ přibližuje laicky srozumitelným způsobem Petr Ston.