Na vrcholu Štvanice roste vedle loni otevřené rozhledny Stříbrná Twiggy stanice lanovky. Nová lanová dráha je největší investicí horského areálu Kraličák – v letošním roce i vůbec.

„Jedná se o výměnu staré technologie za novou. Jsme jeden z mála areálů v tomto regionu, který staví zbrusu novou lanovku. Navíc se jedná o zcela nový model. Nachází se v Alpách a severně od nich jsme kromě Finska jediní, kteří tuto lanovou dráhu máme,“ popisuje Jakub Hajtmar, který má v areálu Kraličák na starost sjezdovky a lyžařské vleky.

Nová lanovka vyveze pasažéra na vrchol Štvanice za tři a půl minuty, u dosavadní dráhy trvala cesta minut patnáct.

„Na nekrytém sedadle to bylo v mrazivějších dnech poznat. Toto je vyhřívaná šestisedačka s bublinou a veškerým komfortem. Nyní by měl být lyžař schopen kopec vícekrát sjet, zkrátit by se měla i čekací doba na odbavení,“ vyzdvihuje Jakub Hajtmar výhody nové lanovky.

Proměna Stříbrnic

Nástupní stanice dráhy se nachází ve Stříbrnicích v místě, které dokonale ilustruje proměnu zdejšího kraje za poslední roky. Ještě před sedmi lety stály podél potoka ruiny kravínů, pozůstatky někdejšího státního statku. Nyní je plocha prázdná a má na ní vyrůst nové srdce areálu Kraličák. Ve Stříbrnicích má v příštích dvou letech vzniknout apartmánové bydlení, bobová dráha, infocentrum či pivovar s restaurací.

To vše zapadá do konceptu, jakým hodlá v příštích letech areál Kraličák rozvíjet jeho majitel Dušan Juříček. Plány zahrnují území tří vesnic: Stříbrnic, Hynčic pod Sušinou a Štěpánova.

„Cílem je dostat území do stavu, aby v něm žili lidé. Ne aby to byla rekreační oblast ve smyslu příjezd a odjezd turistů, ale aby území fungovalo jako životní prostředí lidí a pouze přijalo určité množství návštěvníků,“ říká.

Nejintenzivnějším rozvojem mají projít Stříbrnice. Z nich se má stát nástupní místo do celé oblasti. Už jen proto, že až k vesnici vede nově opravená a i v zimě bez problémů sjízdná cesta.

„Pak je hynčická strana. To je dnes chatová oblast. Má svou strukturu, která se jen doplní nebo vhodně upraví,“ dodává Dušan Juříček.

Vyroste "nový" Štěpánov

Nejklidovější zónou má zůstat Štěpánov. Osada ležící v údolí mezi oběma vesnicemi. Původně zde stávalo pětadvacet domů, po odsunu sudetských Němců jich do dnešních dnů zbylo pět a dvě polosamoty. Štěpánov má výrazně změnit dosavadní tvář.

„V tomto konkrétním případě se jedná o výstavbu původní vesnice tak, jak v minulosti vypadala. Budovy vzniknou ve stopě původních objektů a z valné většiny přesně tak, jak původní domy vypadaly. Nejsou postaveny tehdejší technologií, ale objemově a tvaroslovím to budou stejné domy. Hovořili jsme s lidmi, kteří tam žili, máme spousty fotografií, ze kterých jsme vycházeli. Funkce objektů ale bude jiná. Budou to apartmány, rekreační prostory,“ dodává Dušan Juříček.

Blíže k farmám

K celému území může komplexně přistupovat proto, že mezi Stříbrnicemi a Hynčicemi vlastní stovky hektarů pozemků. Ty slouží z velké části jako zemědělské a zemědělství má i nadále tvořit základ zdejší krajiny.

„Dnes v České republice bývá farmář v protichůdném vztahu s turistou. Z turismu nic nemá, je nejraději, když mu na pozemky nikdo moc nechodí, v krajině vytváří bariéry, neprůchozí pastevní areály. Já se chci pokusit o to, aby se člověk dostal k farmě co nejblíž. Aby se mohl dostat do stájí, procházet územím mezi pastvinami, strávit půl dne procházkami po loukách,“ nastiňuje Dušan Juříček.

Změny na Staroměstsku jsou viditelné i na dalších místech. Na opačném konci regionu roste na kopci Větrov Dalimilova rozhledna, kopie historické vyhlídkové věže, která kdysi stávala na vrcholu Králického Sněžníku. V nedalekém areálu Paprsek má být příští rok otevřena nová lanová dráha.

„Charakter Hynčic a Stříbrnic se mění na turistický, dosti se začíná stavět i v Kunčicích. Turismus se zde hodně začíná rozvíjet,“ konstatuje starosta Starého Města Jiří Kamp.

Více turistů? Peníze i pracovní síla

Rozvoj turismu na Staroměstsku vítá. „Myslím, že větší počet turistů přinese do regionu peníze a také pracovní místa. Doufám, že se to tady trochu zvetí,“ dodává.

Nad Hynčicemi buduje dvojice mladých mužů z cyklistické základny Kolovna singltraily pro horská kola. Místnímu spolku příznivců vojenské historie se podařilo během necelého čtvrt roku obnovit a vybavit bývalé vojenské bunkry.

„Máme společný projekt našeho muzea s areálem Kraličák. Jsou to celkem tři objekty, které dáváme do původního stavu. S exteriéry nám hodně pomohl pan Juříček. Dal k dispozici pár lidí, techniku, aby se terénní práce urychlily,“ říká Pavel Bíro.

Obyvatelé vesnic na Staroměstsku v éře socialismu pracovali zejména v zemědělství nebo v lese. Nyní se usedlíci v každé z místních částí počítají maximálně v desítkách. Na změny charakteru vesnic se stálí obyvatelé a dlouholetí chalupáři dívají různě.

„Stavět se ve Stříbrnicích začalo asi deset let zpátky. Udělalo se tu hodně ubytování, penzionů,“ říká muž z Nové Seninky, který staví penzion v horní části Stříbrnic. Místní se prý naučili s turisty žít. „Je to tady s nima dobré. Místní, co mají penziony, si vydělají,“ míní.

Mě se to nelíbí, říká žena se psem

Kritičtější je naopak starší žena se psem, která o sobě hovoří jako o „skoro místní“. „Mě se neptejte. Nám se to nelíbí, běžte se radši zeptat mladých,“ říká nejprve. „No, tak devastují to tady. Možná před dvaceti lety bych měla jiný názor. Místní lidé tu žádní nejsou a nevím, kolik práce to tu přinese. Vždyť poslední roky tady byl sníh dva nebo tři měsíce,“ dodává.

Dušan Juříček podotýká, že areály všude v Evropě jsou postaveny na technickém zasněžování. Různorodé názory místních vnímá.

„Je škoda, že poměrně velká skupina lidí nové možnosti nedokáže nijak uchopit. Ignorovat je by bylo také špatně, protože tím člověk nepomůže sobě ani jim. Myslím, že nikdo nedokáže říct, že toto je správně a tohle špatně. Staroměstsko je kus střední Evropy, který nezůstane ve stavu, ve které byl v éře socialismu,“ uvažuje.

Na celém Staroměstsku je v současnosti evidováno sedmnáct stovek trvalých obyvatel. V minulosti ve zdejším kraji žilo pět tisíc lidí.

„Myslím, že je to zhruba počet, který toto území zvládne a na který je dlouhodobě nachystáno,“ říká Dušan Juříček, který do Hynčic od dětství jezdil na chalupu. Příklad areálu Kraličák dokazuje, že turismus dokáže dát práci lidem i z širšího okolí. Nejbližší Juříčkovi spolupracovníci pochází ze Starého Města, Zábřehu či Rýmařova.

Nové rodinné domy

Proměny Staroměstska počítají i s novými trvalými obyvateli, kteří budou chtít vyměnit město za život v přírodě. Radnice ve Starém Městě chystá dvě lokality pro stavbu rodinných domů. Důležitost usedlíků si uvědomuje i Dušan Juříček.

„V každé části by měli být v určitém poměru trvalí obyvatelé i turisté. Pro turistu je zajímavé, když přijede do oblasti, která nějak žije, má vlastní charakter, není to skanzen či záležitost přímo vytvořená pro turistiku. Kombinace obou přístupů k užívání sídla je životaschopnější a stabilnější. Já celou tuto oblast nevnímám jako investor. Spíše chci vytvořit podmínky pro lidi, kteří budou mít zájem v ní něco tvořit, najdou v tom konceptu sami sebe,“ uzavírá.