Učitelé Radek Orel a Pavla Jarmarová a jejich posluchači z oboru propagační grafiky připravili výstavu nazvanou Světlo naší svobody.

Zajícův čin a odkaz, stejně jako atmosféru doby okupace vyjádřili grafickými listy a plakáty, do nichž vložili úryvky z Janových básní nebo i rukopis jeho výzvy. Výstavu zahájili včera dopoledne po pietní slavnosti u Zajícovy pamětní desky.

„Nápad vznikl před rokem při návštěvě Zajícova rodného Vítkova, kde naši studenti vystavovali. Snažili jsme se jim teď prostřednictvím různých dokumentů přiblížit dobové souvislosti a atmosféru, v níž Zajíc žil. Pro ně je to totiž vzdálená historie a historická zkušenost se vytrácí,“ řekl učitel školy Pavel Mareš.

Jeho slova potvrdila šestnáctiletá studentka prvního ročníku: „Než jsem přišla sem do školy, Zajícovo jméno jsem vůbec neznala.“

Výstava je mimořádně působivá. Například posluchačka čtvrtého ročníku Lenka Opálková představila grafiku složenou ze stovek malých políček tvořených fotografií plamínku. Teprve v určité vzdálenosti od grafiky z ní vystoupí tvář Jana Zajíce.

Z plakátu Heleny Pavelkové s nápisem Hvězdy 68–69 shlížejí dvě souhvězdí – Velký vůz tvoří pěticípé ruské hvězdy, souhvězdí Jan Zajíc tvoří bílé plamínky.

Jednu z grafik učitelky Pavly Jarmarové tvoří les zápalek symbolizujících dav mezi nimiž stojí uprostřed osaměle jedna ohořelá. Učitel Radek Orel vytvořil sérii plakátů s použitím Zajícova monogramu a citátu filozofa Karla Jasperse:

„To, že si člověk, a právě člověk, může vzít život na základě jasného, čistého a afektem nezkaleného rozhodnutí, spíše věren sobě samému, v tom spočívá důstojnost!“

Na zdech visí i Janovy básně napsané slavnostním písmem – českou unciálou. Díky výstavě Světlo naší svobody jako by byl Jan Zajíc ve škole znovu osobně přítomný.