Tradiční pochoutka se tak zařadila po bok zavedených značek Pardubického perníku nebo Hořických trubiček.

„Zaplať pánbůh za to, že nám konečně bylo po právu přisouzeno to, co nám patřilo. Evropská komise vlastně rozhodla o tom, že Olomouc je jen jedna a že olomoucké tvarůžky se odjakživa vyráběly a dodnes se vyrábějí jako původní český sýr,“ řekl krátce po zveřejnění rozhodnutí Pavel Pospíšil, jednatel loštické tvarůžkárny A.W.

Loštická tvarůžkárna požádala o označení ihned po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004, dočkala se však až po šesti letech.

Největší zádrhel nastal, když nárok loštických sýrařů zpochybnili Němci a Rakušané. Výrobci od našich jižních a západních sousedů totiž běžně používají pro některé druhy svých výrobků německý označení Olmützer Quargel.


Kolotoč složitého sporu o loštickou lahůdku pak zaměstnal spoustu lidí od patentového zástupce přes zaměstnance Úřadu průmyslového vlastnictví až po pracovníky stálého zastoupení naší země v EU.

„Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně diplomatického arzenálu,“ reagovala velvyslankyně České republiky při EU Milena Vicenová.

Výbor Evropské komise, složený ze zástupců členských zemí, ve čtvrtek nakonec schválil, že Češi mají na označení právo a jsou jediní, kdo může na obalu výrobku v češtině tento název mít.

Olomoucké tvarůžky se tak dostaly do jedné řady s Hořickými trubičkami nebo Pardubickým perníkem. V německé variantě budou moci Němci a Rakušané označení používat ještě po dobu následujících pěti let.

Evropská unie rozlišuje celkem tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG).

První dvě známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí vurčité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Celkem je na seznamu zhruba tisícovka různých výrobků.

Karel Páral + ČTK