Pro papírnu to znamená, že teď už nic nebrání v hledání kupců buď pro celý podnik, nebo jeho jednotlivé závody v Lukavici, Aloisově a Jindřichově.

První dva závody po několik týdnů trvající odstávce už zase vyrábějí. Pouze Jindřichov stojí a zaměstnanci jsou doma se šedesáti procenty platu.

K rozhodnutí o obnovení výroby v Jindřichově se věřitelé v úterý nedostali. Řešili formální otázky jako například volbu věřitelského výboru. V něm má zastoupení pět největších věřitelů. Celkem mají papírny dluhy za 817 milionů korun.

Věřitelé také vyměnili insolventního správce. Místo Mojmíra Holáska, kterého v prosinci při vyhlášení úpadku vybral soud, oslovili advokátní kancelář Kateřiny Martínkové.

„Je to renomovaná kancelář a s tak velkými řízeními má zkušenosti. Teď jí musíme dát dva týdny času, aby se s případem seznámila,“ řekl člen výboru Roman Senecký, finanční ředitel společnosti Mondi Štětí. Papírny jí za dodávky bělené buničiny dluží třiapadesát milionů korun.

Senecký zdůraznil, že úkolem nové správkyně bude co nejdříve a co nejvýhodněji podnik prodat. Nejlépe po částech, protože tak vynese větší zisk. Zároveň bude správkyně odpovědná za řízení a provoz podniku, zatímco dosud byl odpovědný management papírny pod dohledem konkurzního správce.

Hlavní věřitelé se shodli na tom, že se budou snažit udržet podnik životaschopný, protože tak mají větší šanci dostat své pohledávky zpět.

„Funkční provoz má větší hodnotu. Stojící stroj má cenu železa, zatímco vyrábějící stroj s lidmi a zakázkami má cenu nesrovnatelně větší,“ vysvětlil Roman Senecký. Zda se jeho firmě pohledávka vrátí, to si dnes říci netroufá.

Snahu o udržení výroby potvrdil i další člen věřitelského výboru, finanční ředitel Biocelu Paskov Bohdan Bartoš. „Rozhodující věřitelé nechtějí Olšanské papírny potopit. My sami jim stále dodáváme buničinu, ovšem s podmínkou, že platí předem. Papírny nám dluží čtyřicet milionů korun,“ uvedl Bartoš.

V úpadku kvůli neschopnosti splácet dluhy se Olšanské papírny ocitly 18. prosince loňského roku.