Vodní prvek byl zřejmě součástí interiéru, dokud ještě oranžérie plnila svou funkci. Zmizel asi v padesátých letech, v době přestavby na kulturní dům.

Právě v té době vzala podoba budovy za své. Prosklenou jižní stěnu nahradila bytelná zeď s několika nevzhlednými malými okny, také obří okna v bočních stěnách byla zazděná.

„Kašna se do interiéru, jemuž vévodily obrazy Lenina a Stalina, zjevně nehodila, a tak skončila ve skladu pod jevištěm. Naštěstí ji nezničili, takže se dočká návratu. Už jsem jednal s projektantem, abychom pro ni po zrestaurování našli v interiéru opět vhodné místo,“ řekl starosta Loučné Pavel Martínek (ČSSD).

Celá oranžérie ožila na začátku února stavebním ruchem. Už na konci roku bude vypadat zase jako před válkou – včetně prosklené jižní stěny. Jen kytky, kterým sloužila přes sto let, se do ní nevrátí. Opět z ní bude kulturní dům, který v Loučné citelně chybí.

„Jako kulturní dům sloužila oranžérie do začátku devadesátých let. V roce 1992 tu byl poslední hasičský bál. Pak ale popraskalo topení a vodovod a od té doby byl objekt opuštěný. Využívali jsme ho občas jako skladiště,“ sdělil Martínek.

Obrat nastal v roce 2006, kdy stát konečně vyslyšel žádosti obce a převedl oranžérii do jejího vlastnictví. Bez toho by obec nemohla žádat o dotaci.

Okamžitě nechala zpracovat studii a pak projekt. Letos získala dotaci z Regionálního operačního programu Střední Morava. Ta pokryje devadesát procent nákladů na opravu, která si vyžádá celkem 23,5 milionu korun.

„Zachovaly se vzpomínky pamětníků na to, jak byla oranžérie kdysi krásná. V létě totiž zámečtí zahradníci vynesli kytky včetně palem do parku, takže okolí prý vypadalo jako rajská zahrada. Dodnes místní lidé neřeknou budově jinak než skleník,“ dodal Martínek.

Do opravené oranžérie by chtěla radnice vrátit kovové sochy múz, které podobně jako zařízení zámku skončily kdysi daleko od obce.

Jedna z múz stávala v Základní umělecké škole v Mohelnici. Tu má Loučná už zpět; teď dělá společnost starostovi v jeho kanceláři. Druhá zatím stojí ve výklenku v přízemí úsovského zámku.

Loučenská radnice má k dispozici předávací protokol, jímž v sedmdesátých letech předává sochy městu Mohelnici. Takové přesuny artefaktů byly dřív běžnou praxí.