Podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové se ale teď dělají opravy jen na těch nejhorších místech, kompletnější opravy začnou dělat na jaře.

„Teploty nad nulou umožňují využít k opravám výmrazků takzvaných směsí za tepla, kterou vyrábí obalovny. Trvanlivost této opravy je delší, než u takzvané směsi za studena,“ vysvětlila Vápeníková.

Krajští silničáři však nyní výtluky stále zacelují takzvanou směsí za studena, která se využívá po celou zimu.

„Technologie spočívá v uložení potřebného množství do vyčištěného výtluku a zahutnění, výtluk se na rozdíl od letní technologie neuvádí do geometrického tvaru,“ uvedl Pavel Španner, vedoucí provozu Správy silnic Olomouckého kraje (SSOK).

Druhou, trvanlivější možností, kterou opravují silničáři ementálové cesty, je oprava recyklovanou obalovanou drtí, která se vyrábí z živičných, frézováním získaných drtí, a to za tepla, s použitím zařízení s názvem Bagela.

„Tato technologie se používá v místech, kde se vyskytuje větší množství výtluků a kdy je možné uložení v čase, který nedovolí vychladnutí směsi pod zpracovatelné hodnoty. I tuto technologii je nutné řadit do kategorie provizorních oprav,“ doplnil Španner.

Zmíněný postup však v tuto chvíli na krajských silnicích prozatím chybí.

„V této chvíli nejsou totiž otevřené obalovny, které nám ji dodávají. Je možné, že budou k dispozici už příští týden,“ vysvětlil Jan Škrabal, provozní náměstek SSOK.

To nejhorší teprve přijde

Na opravu výtluků na silnicích druhých a třetích tříd silničáři průměrně vynakládali 62 milionů korun ročně.

„V provozním plánu pro tento rok je vyhrazeno 62,5 milionů na vysprávky. Vysprávky vozovek patří mezi činnosti, které provádíme dle potřeb,“ doplnil Škrabal.

Podle něj se výmrazky nyní tvoří především na velmi vytížených chemicky ošetřovaných silnicích.

„V současné době výtluky nejsou kritické, tato situace nastane až dojde k rozmrzávání a opětovnému zamrzání vozovek a podloží silnic,“ uzavřel provozní náměstek.