Domácí kořalky ze švestek či hrušek mnoho nebude. Naštěstí prý bude dost jablkovice, suroviny pro ni je na stromech dost a dost. „Pálili jsme třešně, občas také švestky z loňské sklizně. Letos bude nejvíce jablek, kterých je hodně, i když jsou malá,“ řekl Petr Markovský z palírny v Hraběšicích.
I když se lihovině vyrobené z jablek často někdy říká calvados, název není přesný. Originální calvados se totiž vyrábí z jablečného vína a po vypálení ještě musí zrát v sudech.
„Mám svůj speciální recept, při kvašení k moštu ještě přidávám jablečnou drť. Ta jádra by tam totiž měla být cítit,“ dodal Markovský.
Fantazie lidí, kteří do hraběšické palírny přicházejí s kvasem na vypálení, příliš bohatá není. Kromě běžného ovoce ze sadů a zahrádek se Petr Markovský s jinými plody nesetkal, i když kořalku lze vypálit prakticky z čehokoliv.
Údajně nejhorší je pálenka z melounů, která je díky svému zápachu takřka nepoživatelná.
„Já bych se do velkých experimentů nepouštěl a ani jsem se zatím nesetkal s tím, že by si někdo přinesl kvas třeba z exotického ovoce. Ještě tak méně obvyklé jsou broskve, občas se setkávám také s tím, že si lidé přidávají do kvasů z jablek či meruněk také hrozny,“ vysvětlil majitel hraběšické palírny.
Náročnějším zákazníkům nabízí také umělé stárnutí destilátu ultrazvukem. To je proces, při kterém je ošetřena čerstvá lihovina tak, aby se zbavila nežádoucích pachů a byla tak připravena k okamžité spotřebě.
S běžnými zahrádkářskými produkty se setkávají také v palírně v Bludově. „Každý pálí to, co mu roste na zahrádce. Letos bude jen velmi málo hrušek, ale se švestkami to zase tady tak hrozné není, i když je letos úroda podprůměrná,“ konstatoval Milan Chaloupka z palírny v Bludově.
Podle zákona si domácnost může nechat vypálit maximálně třicet litrů stoprocentní pálenky ročně. Na zhotovení litru padesátiprocentní pálenky je nutné zpracovat přibližně dvanáct kilogramů švestek, patnáct kilo hrušek a třináct kilo jablek. Cena za jeden litr stoprocentního destilátu se v palírnách pohybuje od dvou set korun výše.
