Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památkově chráněný důl chce ministerstvo zasypat. Účet: 100 milionů korun

Zlaté Hory – Úřady plánují za přibližně sto milionů korun zasypat památkově chráněnou důlní propadlinu Žebračka u Zlatých Hor. Tvrdí, že je pro lidi nebezpečná. Část odborníků i veřejnosti s tím však nesouhlasí - důl by mohl sloužit jako lákadlo pro turisty.

3.9.2011 3
SDÍLEJ:

Důlní propad Žebračka u Zlatých HorFoto: www.zdarbuh.cz

„V současné době ministerstvo financí na akci Likvidace opuštěného důlního díla Žebračka zadává veřejnou zakázku. Předmětem zakázky je likvidace nestabilního propadu důlního díla, jeho zasypání. Cílem je okamžitě zamezit možnému vstupu veřejnosti do propadu a navazujícího podzemí,“ sdělil Pavel Koscielniak, ředitel společnosti Geam Dolní Rožínka. Ta je odštěpným závodem firmy Diamo, která uzavřené doly v okolí Zlatých Hor spravuje.

Podle Koscielniaka se propad samovolně zavaluje a povrch v okolí jámy není stabilní. Propad od okolí odděluje dvoumetrový plot. Zásadním problémem je, že do prostoru, kam je vstup zakázán, měsíčně proniknou desítky nezvaných návštěvníků.

„Oplocení je na mnoha místech neustále porušované a ničené, případně zcizované. Podle dosavadního pozorování je tak prokazatelně neúčinné. Prostor opakovaně narušuje veřejnost a amatérští speleologové, kteří chtějí vstoupit do systému důlních chodeb. Stav opuštěného důlního díla se nadále zhoršuje, což mimo jiné přímo ohrožuje nezvané návštěvníky,“ píše se v technické zprávě podniku Diamo k likvidaci dolu Žebračka.

K zasypání Žebračky mají výhrady některé instituce i řada místních obyvatel. Důl totiž v roce 1995 vyhlásilo ministerstvo kultury za kulturní památku. Navíc by mohla být přínosem pro cestovní ruch.

„Pokud zde existuje bezpečnostní důvod, navrhujeme, aby byla propadlina oplocena,“ řekl ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu Matěj Miloš. Prohlášení dolu za památku předcházel výzkum z poloviny 90. let, který na Jesenicku identifikoval nejvýznamnější příklady metod dobývání rud v průběhu staletí. Důl Žebračka patří mezi ně patří.

Podle báňského úřadu, který vydal závazný příkaz k likvidaci dolu, však není jiné řešení možné. „Vzhledem k rozsahu propadu a jeho nestabilitě nelze z technického hlediska provést takové zajištění, které by znemožňovalo vstup do propadu a přitom jej v krajině zachovalo. Jediným možným řešením je definitivní likvidace propadu jeho zasypáním. Odstranění nebezpečného stavu ohrožujícího život a zdraví lidí je přednější než ochrana propadu jako kulturní dědictví,“ píše se v dokumentu úřadu z konce letošního dubna.

Podle předsedy Klubu přátel Zlatých Hor Vladimíra Začala se problém s nelegálními vstupy lidí do podzemí zasypáním Žebračky nevyřeší.

„Do dolu se dá dostat i ze spousty jiných míst, která návštěvníci dříve nebo později objeví,“ argumentuje Začal. Je přesvědčen, že důl Žebračka by byl atraktivním lákadlem pro turisty.

„O zpřístupnění této atrakce jsme se zajímali již delší dobu. Je to jedno z mála míst, kde je důlní činnost vidět na denním světle,“ řekl. Podle jeho názoru by miliony investované do likvidace dolu znamenaly mnohem větší přínos, pokud by se vynaložily na zpřístupnění podzemí turistům. Mohlo by to pomoci mimo jiné snížit nezaměstnanost v regionu.

„Na Zlatohorsku se nachází okolo 140 kilometrů důlních chodeb. Potenciál regionu v tomto směru je obrovský,“ je přesvědčen Začal.

Podobný názor zastává i česká centrála cestovního ruchu Czech Tourism. Obliba hornických památek totiž mezi turisty stoupá. Kvalitní zabezpečení a turistické využití dolu Žebračka by podle ní stálo výrazně méně než zasypání propadliny.

„Podle monitoringu turistických cílů je například Hornické muzeum v Příbrami třetí nejnavštěvovanější technickou památkou v České republice,“ řekl pro ČTK generální ředitel agentury Czech Tourism Rostislav Vondruška. Podobný technický skanzen jako u Příbrami by mohl podle agentury vzniknout i u Zlatých Hor.

Důlní propadlina Žebračka se nachází nedaleko parkoviště u poutního místa Maria Hilf. Vznikla v dubnu 1985. Oválná průrva měří 95 krát 55 metrů a její maximální hloubka je až 40 metrů.

Autor: Petr Krňávek

3.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Babí léto si o víkendu neužijeme, neděle proprší

Ilustrační foto.

Škola začala učit první včelaře, gymnázium láká na sportovní lezení

Živnostníci ze severu bodovali, nejvíc Blanka Poštulková z Loštic

Nejlepší živnostníci kraje žijí momentálně na Šumpersku a Jesenicku. Vyplývá to alespoň ze soutěže Česká spořitelna Živnostník roku 2017 Olomouckého kraje. Podnikatelé ze severu ovládli všechny tři vítězné pozice.

Novou dráhu na letišti vybudují až příští rok. Bude bezpečnější a méně hlučná

Nová moderní dráha na šumperském letišti začne sloužit až příští rok. Původně se měla pokládat ještě letos, ale radní soutěž na zhotovitele zrušili a vypíšou jí znovu.

Draci začali v Opavě dobře, potom ale nezvládli závěr

Zatímco v prvním vzájemném utkání proti opavskému Slezanu si Draci na své druholigové konto připsali jednoznačné vítězství, tentokrát neuspěli. Ve středečním duelu 12. kola těsně prohráli.

Sloučenou školu lidé nevzali za svou, usiluje o lepší pověst

Ani po více než deseti letech nevzala veřejnost ani učitelé sloučenou základní školu v Jeseníku za svou. Ukázala to nedávná analýza. Důsledkem může být, že velká část žáků při přestupu na druhý stupeň odchází do sousedních obcí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení