Ve spolupráci s farností ji připravilo sdružení Respekt a tolerance. Konala se v den sedmdesátého výročí nacistické okupace Čech a Moravy a zároveň vypálení olomoucké synagogy. Mši sloužil František Lízna, nositel Řádu TGM za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

„Sešli jsme se zde proto, abychom uctili památku těch, kteří zahynuli, a budeme se zde modlit, aby nové koncentrační tábory zase nezačaly vznikat,“ řekl v úvodu kněz.

Bohoslužba měla neobvyklý začátek i zakončení. František Lízna při nich totiž citoval modlitby z knihy Hodiny zbožnosti, kterou napsala v roce 1854 žena loštického rabína Fanny Neuda.

Během mše přečetl také článek Židem mezi Čechy z knihy rabína Richarda Federa.

„Kde lidi láska spojuje, jsou náboženské rozdíly jen tenkou pavučinou, která nám nebrání, aby nás kryla táž zem,“ citoval Lízna z knihy.

Před bohoslužbou promluvil Luděk Štipl ze sdružení Respekt a tolerance o zničení olomoucké synagogy. Ta stála od roku 1897 na dnešním Palachově náměstí, dnes je na jejím místě prázdný prostor. Němci ji totiž hned po příchodu wehrmachtu v noci na 16. března 1939 zapálili. Rabín Berthold Oppenheim byl spolu s ostatními židovskými občany Olomouce odvlečen do koncentračního tábora. Zahynul v Treblince.

Shodou okolností na něj zůstala hmatatelná památka. Požár synagogy totiž přečkalo osm vitrážových oken a spolek Respekt a tolerance je před nedávnem získal. Je mezi nimi i okno, které pro synagogu nechal zhotovit rabín Oppenheim s manželkou. Svědčí o tom tabulka s věnováním. Okno bylo během nedělní bohoslužby ve Vyšehorkách vystaveno.