Zásah by přitom podle řady lidí byl na místě, zelená oáza u samotného centra města má dávno své nejlepší časy za sebou. Svou podobu park získal už před čtyřiceti lety.

„Stálo by za to se nad některými věcmi zamyslet, park by si to určitě zasloužil. Například některé cestičky si lidé sami vyšlapali, za trochu problematický považuji také přístup z ulice 17. listopadu. Velká betonová pergola u vily Doris je také prvek, který je dnes už přežitý," domnívá se šumperský architekt Jiří Valert.

Park je poměrně využívaný, scházejí se zde mladí lidé, na lavičkách odpočívají důchodci a míří sem i maminky s dětmi. Některé plochy na sezení osazené na betonových podstavcích jsou ale rozbité, jinde chybí úplně. Ani asfaltové cesty nejsou v optimálním stavu, drolí se také beton ve venkovním amfiteátru, kde se pořádají kulturní akce.

„Pamatuji ještě původní zahradu, která vypadala úplně jinak, vedly zde pískem vysypané cestičky. Později se park úplně přebudoval, některé věci ale nejsou příliš praktické, například to sezení na betonech. Každopádně jsou v Šumperku místa, která by spravit potřebovala víc," řekl Vladimír Goš, který od šedesátých pracoval v muzeu, takže proměnu parku v 70. letech měl každý den před očima. 

Sady 1. máje v centru Šumperku potřebují rekonstrukci. Řada betonových prvků se drolí, dřevěné lavice jsou často uhnilé.Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek

Jen údržba a drobné opravy

Podle Radka Auera z Šumperského okrašlovacího spolku by stálo za to upravit v sadu místa, která navazují na přilehlé ulice, 17. listopadu a Jeremenkovu. Jsou totiž podle něj hodně zarostlá.

„Prospělo by, kdyby park byl do ulic více otevřený, určitě by se v něm nescházelo tolik pochybných existencí. Takhle ty různé party spoléhají na to, že na ně není vidět," míní Radek Auer.

Na rozsáhlou revitalizaci nejfrekventova­nějšího parku v podobném rozsahu jako ve smetanových či Jiráskových sadech, se ale město zatím nechystá.

„O větší rekonstrukci nyní neuvažujeme, máme řadu přednějších investičních akcí. V sadech 1. máje se bude nadále provádět běžná údržba, případně drobnější opravy," uvedl místostarosta Tomáš Spurný.

Již před časem radnice v parku vyhlásila prohibici, lidé v něm kromě restaurace nesmějí popíjet alkohol.

Opatření bylo namířené proti hlučným partám bezdomovců, kteří na lavičkách trávili čas popíjením alkoholu a často obtěžovali kolemjdoucí. Před několika lety se sady 1. máje staly dokonce dějištěm vraždy, když čtveřice mladíků brutálně utloukla a ukopala muže středního věku, incident se odehrál v noci.

Původně soukromá zahrada

Park nacházející se v centru Šumperka vznikl původně jako soukromá zahrada kolem budovy známé jako Pavlínin dvůr. Šlo o hospodářskou nemovitost, která patřila zámožné rodině Chiari, podle její členky Pauliny má objekt jméno.

Zahrada byla jako soukromý majetek oplocena a to až do roku 1947, kdy byla přidělena městu. Po roce 1948 byl plot odstraněn a park se stal veřejně přístupným, lidé jej začali používat k průchodu do města.

Rozsáhlá rekonstrukce sadu začala podle návrhů architektů, manželů Damcových v roce 1979. Ve čtyřech etapách se pak park proměňoval do finální podoby až do roku 1985, poslední stromy se sázely ještě v roce 1993.

Sady 1. máje jsou nejvýznamnější městským parkem z hlediska kulturního vyžití, je také hlavním pěším tahem z centra na nádraží. Nacházejí se v něm také hlavní kulturní zařízení, dům kultury, muzeum a volnočasové centrum Doris.