Paškály z Palonína budou hořet v kostelech po celé České republice, ale také na Slovensku, v Německu nebo v Londýně. S výrobou začali v chráněné dílně už v lednu a do Velikonoc se tady pětice pracovnic nezastaví.

„Základním motivem, kterým se zdobí každý paškál, je kříž, řecká písmena alfa a omega a letopočet. Pak se přidávají nejrůznější doplňky, jako je například beránek, růže či trnová koruna. Záleží na zákaznících, jaký motiv si vyberou. Z barev se nejčastěji používají zlatá a červená," vysvětluje mistrová Alena Vitásková.

Výrobky z palonínské dílny jsou unikátní tím, že vše je ruční práce. Ozdoby vyřezává pětice pracovnic z barveného plátového vosku. Na svíce se „lepí" jen působením tepla lidských rukou. „Vrstvením pak vznikají plastické vzory. Čím je paškál zdobenější, tím je i hezčí," dodává Alena Vitásková.

Nazdobit nejmenší paškály trvá zručným a zkušeným pracovnicím asi tři hodiny. Velké svíce, které dosahují výšky až metru a dvaceti centimetrů, zaberou i více než den práce. Vše se odvíjí od složitosti motivů.

Vůbec největší paškál, který v Paloníně už několik let dělají, je tradičně určen pro armádu. Je vysoký 172 centimetry, v průměru má čtrnáct centimetrů a váží kolem pětadvaceti kilogramů. „Pracovat na něm budeme v dubnu. Na jeho zdobení děláme dvě několik dní. Je opravdu velký a hodně těžký," Alena Vitásková. Vojáci obří paškál vozí vždy začátkem května při vojenské pouti do Lurd.

Velikonoční svíce podle křesťanské nauky symbolizují vzkříšeného Krista, jehož světlo rozráží temnoty smrti. Řecká písmena alfa a omega představují začátek a konec. Číslice letopočtu jsou symbolem toho, že Kristus vládne dějinám. Do kříže na svíci se vkládá pět kadidlových zrn, jež znamenají pět ran Kristových na kříži.

Paškály se zapalují při velikonoční vigilii a hoří během všech bohoslužeb v době největších křesťanských svátků. Umístěny jsou v blízkosti oltáře a zapalují se také při slavení dalších svátostí, jako jsou křty, svatby, biřmování či pohřby.