Naposledy se podařilo opravit sakristii, která hrozila, že se od stavby odtrhne. „Ještě letos uděláme vnitřní omítky, vyměníme okna. Nyní v sakristii dokončujeme omítku, pak ještě položíme dlažbu,“ vyjmenoval Ladislav Peterka, který v kapli již odpracoval stovky hodin. Podle něj není pekařovská kaple po architektonické stránce nijak výjimečná, ale její záchrana určitě stojí za to.

Jediným překvapivým objevem při rekonstrukci byla původní freska z počátku 19. století na zdi za oltářem, která byla později překryta méně zdobnou přemalbou. Fresku autor pojal jako výzdobu oltáře a lemovala obraz světice. Obraz se nyní nachází v zábřežské farnosti. Funkční varhany, kterými byla kaple vybavena, byly zase před mnoha lety přestěhovány do kaple v Komňátce.

Podle Martina Černohouse z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví by oprava mohla skončit za dva až tři roky. „Důležité je, že díky různým akcím, jako je například dnešní pekařovská pouť, se kaple dostává do povědomí lidí. V rekonstruované kapli chceme otevřít výstavu o varhanářské rodině Kolbů, která v Pekařově žila. A nemělo by to smysl, kdyby o pekařovské kapli ani nikdo nevěděl,“ řekl Černohous.

Díky podpoře obce Jindřichov, příspěvků různých nadací i drobných dárců, se již do obnovy kaple investovalo skoro 1,5 milionu korun, což jsou přibližně tři čtvrtiny veškerých nákladů na opravu. Hřbitovní kapli Nanebevzetí Panny Marie postavili obyvatelé Pekařova v první polovině 19. století. Tehdy byl ovšem Pekařov větší obcí, kde žilo kolem 300 obyvatel a rodina Kolbů zde vlastnila výrobnu varhan a flašinetů.

Svatostánek přestal být využíván po nuceném odchodu německých obyvatel po 2. světové válce.