Dotazník vyplnilo celkem 455 občanů, z nichž drtivá většina žije přímo ve městě. Za největší slabinu současné podoby označila více než polovina respondentů příliš velké množství aut. V menší míře lidé zmiňovali i nedostatek zeleně nebo míst pro odpočinek.

„Mám okna přímo do náměstí a provoz je tady opravdu velký. Proto by byla skvělá pěší zóna," podělila se o svou představu náměstí Alena Weinlichová ze Zábřehu.

Právě varianta přeměny náměstí na pěší zónu je jednou z těch, které město zvažuje. Rozhodnuto ale zatím není.

Náměstí Osvobození v Zábřehu má formu spíše široké ulice. Po obou stranách se nacházejí obchody. V širší části je zelený pás oddělující rušnou ulici od obslužné komunikace.V dotazníku lidé nejčastěji požadovali, aby se dolní náměstí proměnilo v živé obchodní centrum. Tuto variantu preferuje 190 respondentů. Jen o čtyřicet lidí méně by zde ale raději vidělo klidné místo vhodné k odpočinku.

„Tyto dvě nejčastěji zmiňované odpovědi jdou tak trochu proti sobě. Je to otázka pro architekty, jak se s tím vypořádají," sdělil starosta Zábřehu František John.

Město má v plánu vypsat architektonickou soutěž. Plánuje oslovit odborníky z celé republiky včetně architektů, kteří už mají s podobnými projekty zkušenosti z jiných měst.

„Dotazník byl jedním z podkladů pro chystanou architektonickou soutěž. Bavili jsme se o tom, zda striktně chtít, aby zde byla pěší zóna, nebo nechat na odbornících, s jakým nápadem přijdou. Musejí ale vzít v potaz to, jak se na budoucí podobu náměstí dívá veřejnost," vysvětlil starosta John.

Město si od studie slibuje, že architekti přijdou s novými nápady a myšlenkami, jak prostor vyřešit. „Osobně bych zde rád viděl pěší zónu a dal přednost chodcům před motoristy. Obchodníci však mají obavy, že jim poté klesne prodej, ale v jiných městech to také není problém," doplnil František John.

„Pokud by tady byla pěší zóna, tak se bude muset nějak vyřešit dopravní situace, protože auta to budou muset někudy objet. To nebude jednoduché," podotkl Zábřežan Miloslav Andrlík.

Pro zřízení pěší zóny se v dotazníku vyslovilo 252 lidí, tedy více než polovina. Přes dvě stovky lidí jsou pro to, aby na dolním náměstí byly letní zahrádky restaurací a kaváren a dostatek zeleně. Často zmiňovanou odpovědí bylo také pořízení kvalitního mobiliáře, tedy laviček, stojanů na kola nebo odpadkových košů.

V součtu pak byly pro částečné nebo úplné omezení dopravy více než tři čtvrtiny lidí. Naopak volný průjezd pro auta preferuje šest desítek respondentů, tedy přibližně každý osmý člověk.

Náměstí Osvobození je dnes pravděpodobně nejfrekventovanější částí města a spolu s areálem u Kauflandu je nejvýznamnějším obchodním centrem. Kromě toho je ale také rušnou ulicí, kudy projíždí spousta aut.

Ještě počátkem minulého století dolní náměstí vypadalo úplně jinak než dnes. Na dobových snímcích jsou vidět přízemní a jednopatrové domky.

Středem dnešního náměstí protékal Krumpašský potok, po jehož březích rostly stromy. Mostek přes potok u budovy dnešního gymnázia zdobila barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která je dnes umístěná v areálu farního kostela. Teprve ve třicátých letech dvacátého století naši předci potok zatrubnili a náměstí vydláždili.

Prostor také často měnil svá jména. Na začátku minulého století nesla část dnešního náměstí název Schömberská (Šumperská) ulice. V roce 1921 se hovoří o Kahlikově náměstí podle předního moravského buditele, pedagoga, historika a geografa, který byl od roku 1896 ředitelem zábřežského gymnázia. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 bylo náměstí přejmenováno na Stalinovo.

Na náměstí stojí hned dvě výrazné dominanty. Tou první je novorenesanční budova gymnázia z roku 1901, která uzavírá jižní část. Druhou je prvorepubliková budova z roku 1936 postavená pro potřeby tehdejšího okresního úřadu, v níž dnes sídlí městský úřad, knihovna a městská policie.