Jesenický Pentagon i budova v Průchodní ulici byly postaveny takzvaným systémem Kord. S ním je spojena řada problémů, tím asi největším je velká prostupnost tepla skrz venkovní stěny.

Náklady na vytápění Pentagonu se za loňský rok vyšplhaly na dva miliony tři sta tisíc korun. To pro představu odpovídá téměř polovině částky, kterou město letos plánuje vybrat na poplatcích za komunální odpad.

Město proto v případě Pentagonu vypracovalo dvanáct úsporných opatření v ceně přibližně deset milionů korun. Je nimi například výměna stávajícího kotle za nový zdroj tepla, rekonstrukce trafostanice a rozvodů v kotelně nebo namontování úsporných svítidel. Pokud by se celý balík návrhů změnil v realitu, klesla by spotřeba tepla o čtvrtinu, elektřiny o šestinu a vody o tři až pět procent.

„Dalším významným, ale investičně náročným opatřením je kompletní zateplení vnějšího pláště objektu včetně výměny okenních výplní. Zde je však výše případné investice odhadována na třicet až čtyřicet milionů korun,“ sdělila mluvčí města Věra Janků s tím, úspora tepla by pak byla daleko významnější.

Radnice již dříve informovala, že na zateplení a výměnu oken Pentagonu chce získat dotaci z Evropské unie. Zbylý podíl by finacovala tak, že by se do akce zapojil soukromý subjekt a výdaje na investici by pokryly úspory energií.

Naopak energeticky náročného objektu v areálu základní školy na Průchodní ulici se chce město zbavit. Svým hlasováním to stvrdila i většina jesenických zastupitelů, která podpořila jeho demolici.

Budovu v současnosti zčásti využívá škola jako výdejnu obědů, v prvním patře má zázemí mateřské centrum Krteček a jeseničtí Brontosauři. „Na přesun výdejny existuje aktuální projekt i rozpočet. Podle slov ředitele školy pana Mroska může škola bez snížení celkových kapacit výdejnu přesunout do prostor dnešní družiny. To znamená, že by se zefektivnilo využití prostor školy,“ řekl místostarosta Jeseníku Libor Halas.

Nové působiště si musí najít i mateřské centrum Krteček. „V současné době hledáme adekvátní prostory,“ řekla vedoucí centra Alena Řehová. Podle jejích slov se poohlíží i po komerčních nabídkách, spíše ale hledá vhodné prostory ve spolupráci s městem. V novém by mohlo mateřské centrum fungovat už od začátku příštího školního roku.

V současnosti existují dvě základní varianty demolice Kordu. Finančně nákladnější by bylo odstranit stavbu včetně základů. Druhou možností je ubourat betonovou podlahu a základy ponechat pro novou stavbu. Náklady na likvidaci město vyčíslilo v roce 2007, tehdy se pohybovaly mezi 6,7 a 1,8 miliony korun. Záleželo by totiž i na tom, zda by se městu podařilo ocelovou konstrukci prodat k dalšímu využití nebo zda skočí ve sběru.

Co jsou to budovy typu Kord?

Stavební systém Kord vznikl v 60. letech. Dodávaly ho tehdejší Rudné doly Jeseník. Jeho základem je železná konstrukce a byl určený pro průmyslové, občanské a administrativní stavby.

Výhodou byla jeho variabilita a velmi rychlá výstavba objektů. Problémy dnes naopak působí prostupy tepla střechou a stěnami budov, komplikací jsou i špatně těsnící okna. Podle odborníků hrozí velké nebezpečí v případě, že v těchto budovách vypukne požár.
V České republice bylo tímto systémem postaveno asi čtyři tisíce budov, z toho řada na Jesenicku. V samotném Jeseníku se kromě takzvaného Pentagonu jedná například i o budovu v areálu školy na Průchodní ulici a objekt městského úřadu na ulici Tovární.
Zdroj: www.architektonicke-modely.net