Podle původních plánů měli prostory obsadit ještě do konce tohoto roku vězni z mírnějšího typu káznice a časem zde mohl vyrůst i detenční ústav pro duševně nemocné pachatele násilných činů.

Rozlehlý objekt ve Vidnavě zakoupila vězeňská služba před čtyřmi lety za 29 milionů korun. Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil odhadoval, že náklady na opravu objektu dosáhnou kolem 200 milionů korun.

„Ministerstvo spravedlnosti při sestavování návrhu rozpočtu na rok 2013 a střednědobého výhledu na léta 2014 a 2015 uplatnilo požadavek na zprovoznění areálu Vidnava nad rámec rozpočtových limitů na rok 2014 ve výši 80 milionů korun a na rok 2015 ve výši 100 milionů korun," uvedla Hrubá. Ministerstvo financí podle ní tento požadavek odmítlo s tím, že tato investiční akce by měla být financována z rozpočtu ministerstva spravedlnosti. Limity resortu to však podle Hrubé neumožňují.

Peníze chtělo ministerstvo uvolňovat postupně v příštích letech. I proto do Vidnavy již od jara začali dojíždět vězni z Opavy, kteří v objektu prováděli přípravné práce. Počítalo se totiž s tím, že do konce roku zde budou umístěny první tři desítky odsouzených v typu věznice s dohledem nebo dozorem. Podle mluvčí Hrubé se ve Vidnavě pracuje i nadále, cílem je "základní údržba objektu".

„V současnosti podmínky v objektu neumožňují umístění odsouzených," doplnila mluvčí s tím, že pokud by se peníze našly, v projektu by se nadále pokračovalo.

Informace zklamaly především zástupce samospráv. Věznice měla totiž pomoci v boji se zdejší vysokou nezaměstnaností.

„Jsem z toho velmi zklamaná. V současné době se tady neustále zvyšuje nezaměstnanost obyvatel, práce tady není. Jsem zklamaná z postupu ministerstva financí. Měli by si i v Praze uvědomit, že tady lidé žijí a je potřeba tomuto odlehlému kraji pomoci," řekla ČTK starostka Vidnavy Eva Pavličíková. Právě vznik nových pracovních míst si od vzniku věznice či detenčního ústavu místní slibovali, projekt podpořili i v místním referendu.

Budovu bývalého kněžského semináře vězeňská služba koupila před čtyřmi lety právě kvůli myšlence vybudovat zde detenční ústav pro duševně nemocné pachatele násilných činů. Do doby, než se mělo o ústavu rozhodnout, měli prostory zaplnit vězni. O definitivním využití objektu se mělo rozhodnout do pěti let. Věznice měla mít kapacitu zhruba 250 míst, detenční ústav o něco menší.

Otázce vzniku dalšího detenčního ústavu se však ministerstvo v budoucnu zřejmě nevyhne. Ústavy pro tyto pachatele jsou v republice po přijetí zákona o zabezpečovací detenci nyní zřízeny na úkor kapacity pro standardní výkon trestu ve vazebních věznicích v Brně a Opavě. V Brně podle mluvčí Hrubé bude moci být umístěno zhruba 30 chovanců, v Opavě devět desítek. V současné době je v České republice celkem 28 těchto chovanců, z toho dvě ženy.