„Říká se, že na Jesenicku není práce, ale tak to není. Když potřebujeme sehnat někoho na manažerskou pozici, tak máme problém. Na výběrová řízení chodí lidé, kteří nemají znalost práce na počítači, neumějí jazyky,“ přiblížil situaci ze svého pohledu generální ředitel firmy Stomix a předseda Krajské a Okresní hospodářské komory Bořivoj Minář.

Na něj a na hospodářskou komoru se před časem obrátili se stejnými problémy podnikatelé, kterým scházejí zedníci, svářeči a poptávka je i po dalších profesích.

Podnikatelé se proto ve spolupráci s Okresní hospodářskou komorou Jeseník pustili do pilotního projektu. Do penzionu U Petra v Jeseníku pozvali žáky osmých a devátých tříd a zástupce škol z Jesenicka, kterým představili své firmy a možnosti pracovního uplatnění v nich. „Chtěli jsme, aby rodiče věděli, co je zde za školy a jaká je návaznost na budoucí zaměstnavatele,“ dodal Minář.

Důvod prezentace podnikatelů je jasný. Z Jesenicka mladí lidé nyní odcházejí za prací. „Chceme dětem říci, že tady jsou zaměstnavatelé, kteří jim mohou nabídnout uplatnění. Chceme jim ukázat, že i pekař, cukrář nebo zemědělec jsou pro hospodářství důležití, že všichni nemohou pracovat v kancelářích a že i dobrý zemědělec si může vydělat víc než vysokoškolák,“ vysvětila ředitelka Okresní hospodářské komory Jeseník Jana Franková.

Její slova potvrdila i šéfka Zemědělského družstva Jeseník Marie Bubíková, která aktivitu komory přivítala. Do zemědělství se totiž nikdo moc nehrne a sehnat kvalitního pracovníka není snadné.

„Dřív se říkalo: jsi hloupý, půjdeš kydat hnůj. To ale už dávno neplatí. Když kupujeme traktory za dva, tři miliony korun, tak je nemohou ovládat lidé, kteří nic neumějí. V kravíně máme moderní technologie za desítky milionů korun a ani krávy nemůže dojit člověk bez potřebných znalostí,“ uvedla Bubíková.

Prezentaci firem uvítali i rodiče. „Syn je v deváté třídě, bude si vybírat povolání, a tak nevynechám jedinou akci, kde získám nějaké informace. Pro mě je z finančního hlediska prioritou, aby zůstal doma,“ uvedla Alena Šafaříková.

Její syn Daniel také netouží cestovat kvůli škole na druhý konec republiky. „Nejsem moc na dojíždění. Láká mě práce kuchaře nebo číšníka,“ řekl Daniel Šafařík.