Zákon o střetu zájmů výrazně změnil podmínky pro odměny uvolněných členů zastupitelstev za práci v orgánech obchodních společností, do nichž je vyslala města či obce. Zatímco dříve za tyto funkce mohli brát odměnu, od 1. ledna 2007 musejí stejnou práci vykonávat zadarmo.

O odměnu nepřijdou jen řadoví členové zastupitelstva. Ani dříve však místní politikové v regionech z takových funkcí nijak nezbohatli.

Například za práci v orgánech Vodohospodářských zařízení Šumperk (VHZ), což je společnost vlastněná sedmadvaceti obcemi, se odměna pohybovala ročně v řádech tisíců. V současné době stanovila valná hromada odměnu pro členy představenstva tři tisíce korun za každé jednání, které se koná šestkrát za rok. Dnes společnost část těchto peněz ušetří, protože v představenstvu jsou jen starostové.

Předseda dozorčí rady VHZ dostává dva tisíce měsíčně a její členové dva tisíce za jednání - to se koná čtyřikrát do roka. Tyto odměny VHZ vyplácí, protože předsedou dozorčí rady je zábřežský zastupitel Zdeněk Kunrt a členem rady zastupitel z Mohelnice Zdeněk Mank. Na ně se zákaz pobírání odměn nevztahuje.

V představenstvu je i šumperský starosta Zdeněk Brož (nez.). Je přesvědčen o tom, že zákaz odměn není správný, protože je demotivující.
„Lidé v představenstvech či dozorčích radách rozhodují často o miliardových majetcích, jsou odpovědní za hospodaření, musejí získávat informace, vzdělávat se. Odměna byla na místě. Její zrušení se možná projeví v menší ochotě lidí v těchto orgánech pracovat,“ míní Brož.

Sám působí také v dozorčí radě společnosti Hopi Popi Olomouc a v představenstvu Obchodního korza. Tyto funkce ale se samosprávou nesouvisejí, takže odměny pobírat může. „Nejsou to žádné velké sumy - po zdanění asi dva tisíce měsíčně,“ říká Brož.

Jeho názor na odměňování podporuje i poslanec Parlamentu ČR Petr Krill (ODS). „Ustanovení o zrušení odměn bylo reakcí na vysoké odměny některých poslanců za funkce v dozorčí radě velkých společností, na příklad v ČEZ. Bohužel se s tím svezly všechny stupně samosprávy,“ řekl Krill. Sám v žádné dozorčí radě ani představenstvu nefiguruje. „Vyžadovalo by to moc času a koordinace s prací v parlamentních výborech by byla moc složitá,“ dodal Krill.

Stejně tak jesenický poslanec Jiří Krátký žádné funkce v orgánech společností nemá. Senátor Adolf Jílek je členem správní rady státní organizace Správa železniční dopravní cesty. „Tato funkce mi zabírá půl dne až jeden den v týdnu. Žádnou finanční odměnu nepobírám,“ řekl Jílek.

Musejí informovat o majetku

Zákon o střetu zájmů přinesl zákonodárcům, ministrům, uvolněným zastupitelům i členům obecních rad ještě jednu velkou novinku. Letos poprvé budou muset podat písemné oznámení o svých majetkových poměrech. V něm musejí přiznat všechny své příjmy, závazky a majetek, který získali v roce 2007. Týká se to i případných podílů v soukromých společnostech.

„Je možné, že to přinese odliv lidí z obecní politiky. Informace totiž budou na vyžádání přístupné komukoliv a nikdo asi nestojí o to, aby měl kdokoliv přehled o jeho majetku,“ řekl tajemník šumperské radnice Petr Holub.

Že je toto ustanovení zákona nedomyšlené a mělo by se změnit, je přesvědčen starosta Rapotína Vladimír Mikulec (ČSSD). Starostovskou funkci vykonává jako neuvolněný člen zastupitelstva a zároveň podniká jako fyzická osoba - vybudoval a řídí nábytkářskou firmu Novatronic.
„Nahlédnutí do informací o majetku může totiž u lidí neznalých věci vzbudit úplně zkreslený pohled. Nepochopí třeba, že příjem před zdaněním ve výši čtyři miliony nejde do kapsy podnikateli a na jeho spotřebu, ale je okamžitě znovu investován do rozvoje firmy,“ řekl Mikulec.

Doufá, že chystaná novela zákona, která je nyní v Senátu, podmínky pro informace o majetkových poměrech změní.

Klikněte pro zvětšení!

INFOGRAFIKA: Kolik berou politici