V zásypu v rozsáhlé podzemní komoře odborníci našli pozůstatky původní technologie dobývání rud: dřevěná sloupová čerpadla, odvodňovací korýtka, zbytky míhadel, dřevěná potrubí nebo necky.

„Jedná se o zbytky vodotěžního zařízení, které podle mého názoru několik set let nikdo neviděl. Ležely totiž zasypány pod dvěma metry rudniny," poznamenal starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Vodotěžní zařízení zachycuje mapa z roku 1770, z této doby pravděpodobně pocházejí i nálezy. Jejich stáří musí blíže určit dendrologové. Dřevěné součásti zůstanou vystaveny v podzemí, město nicméně plánuje v původních prostorách vytvořit i repliku vodotěžního zařízení.

„Je docela těžké jej udělat, aby bylo funkční. V národním archivu a archivu ve Vídni budeme dohledávat dobové písemnosti, jejichž součástí možná budou i výkresy. Spolupracujeme také se specializovanými řemeslníky v celé republice," řekl starosta Rác.

V současnosti dělníci pracují na zpřístupnění prostor štoly, které se nacházejí zhruba dvanáct metrů pod nynějším prohlídkovým okruhem. První návštěvníci by si je měli prohlédnout na konci roku 2018. Práce prodlužuje fakt, že v podzemí není možné použít žádnou techniku a všechen materiál musí dělníci vyvézt ručně v kolečkách.

Poštovní štolu mohli zájemci navštívit loni a letos vždy v letních měsících. Do podzemí jich během dvou sezon zavítalo bezmála šest tisíc. Podle průvodce Petra Picha láká důlní dílo děti i důchodce. Prodloužením okruhu zhruba na dvojnásobek se jeho atraktivita zvýší.

„Turisté se dostanou do míst, kde ještě nikdo nebyl. V prvních letech se dá počítat s velkým nárůstem návštěvníků," odhadl.

První zmínky o Poštovní štole pocházejí z roku 1513. Na rozdíl od dalších důlních děl na Zlatohorsku ji nezasáhla novodobá hornická činnost, nachází se zde proto řada historických pozůstatků.