Velkým pomocníkem byla i armáda. Na Šumpersku byli vojáci poprvé nasazeni už 7. července na zpevňování hrází v Třeštině. V dalších dnech pak pomáhali ve většině postižených obcích – dodali těžké mechanismy, mobilní elektrocentrály, pontonové mosty a další ženijní techniku a samozřejmě i své ruce s lopatami a krumpáči.

„Bez vojáků bychom vůbec nebyli schopni obnovit v obci život. Pracovalo jich tu pětadvacet. Přijeli 11. července a odjížděli až na konci října – nejpozději ze všech obcí regionu. Vyklízeli zatopené sklepy, řešili demolice, zpevňovali břehy kamením, postavili pontonový most do osady Rakousko a pomáhali se svou technikou usazovat most v Nových Losinách," říká Arnoštka Krellerová, starostka jedné z nejvíc postižených obcí – Jindřichova.

Za dva a půl měsíce se mezi obcí a vojáky vytvořil úzký vztah. Vojáci jezdili dokonce fandit místnímu fotbalovému klubu, kterému povodeň poničila hřiště. O rok později je pak obec pozvala, aby viděli, jak se s následky povodní vyrovnala.

Velká pomoc proudila z obcí a okresů, které zůstaly povodně ušetřeny. Na příklad nový most do osady Rakousko za dva a půl milionu korun zaplatilo Jindřichovu město Klatovy. Český Krumlov zase nabídl pomoc Rapotínu. Tehdejší místostarosta Krumlova Antonín Princ už v době vrcholící povodně přivezl okresnímu štábu pokrývky, baterky a svíčky a hned poté začal organizovat další vlnu pomoci. Sbírka na opravu mostu, do níž město Český Krumlov přispělo osmi sty tisíci korunami, vynesla díky darům podnikatelů dva miliony korun.

Primátorka Brna poslala do Šumperka plný kamion popelnic, které byly tehdy hodně nedostatkovým zbožím.

Na Jesenicko doputovaly do začátku září 1997 dary různých institucí a jednotlivců za téměř osmnáct milionů korun. Největším „patronem" Jesenicka byl Okresní úřad v Hradci Králové, který uvolnil dva miliony, po jednom milionu korun věnovaly okresní úřady v Ústí nad Labem a Českých Budějovicích. Chleba se v době těsně po opadnutí povodňové vlny vozil na Jesenicko až z Vyškova a Pardubic

Zcela jiný druh pomoci poskytla obec Milovice u Jičína. Dětem z těžce postižených Vernířovic nabídla v srpnu týden zdarma ubytování ve svém kempu, aby rodiče měli čas na opravdu svých domů.

„Jelo dvacet dětí a s nimi pět rodičů a já. Měli jsme zdarma vstup na koupaliště i do památek," řekla starostka obce Marie Kantorková.

Pomáhali i dobrovolníci. Většinou se hlásili na okresním povodňovém štábu a ten je posílal do obcí. Například rodině Stejskalových z Mitrovic pomáhal Jaroslav Romášek z Hřibojed od Hradce Králové.

„Strávil u nás týden, spal v Doubravicích v pečovatelském domě a k nám chodil ráno jako do práce. Pomáhal s úklidem bahna. Jsme mu moc vděční," řekl Bohumír Stejskal.

Lidé, kteří během povodní přišli o dům, dostali státní příspěvek 150 tisíc korun a zvýhodněnou půjčku až do výše osmi set tisíc korun. Stát jim také uhradil demolici domu.