Seriál ponese charakteristický rukopis tvůrců Jana Hřebejka, Petra Jarchovského a Michala Sýkory, kteří navázali na společné mimořádně úspěšné televizní a filmové projekty.

Jaké je nejnovější Pozadí událostí?

Spisovatel Michal SýkoraSpisovatel Michal SýkoraZdroj: Deník/František Berger„Zábavné, vtipné, napínavé a současně bude diváky inspirovat k přemýšlení o postavách a světě, ve kterém žijeme,“ poodhaluje spoluautor scénáře, olomoucký spisovatel a vysokoškolský pedagog Michal Sýkora v rozhovoru pro Olomoucký deník.

Už jste viděl televizní zpracování? Všechny díly?
Viděl a několikrát. Měl jsem to štěstí, že jsem viděl všechny díly zaráz. Pozadí událostí má v podstatě románovou sevřenost, která vynikne právě při kontinuálním sledování. Čtyři části seriálu jsou jak čtyři rozměrné kapitoly románu.

Jste spokojený?
Jsem. Myslím si, že Pozadí událostí je zábavné, vtipné, napínavé a současně bude diváky inspirovat k přemýšlení o postavách a světě, ve kterém žijeme.

O čem je? Můžete přiblížit děj? Bude to klasická detektivka?
Pozadí událostí stojí na vzájemném proplétání několika příběhových linií a žánrů. Je to příběh o vztazích a jejich různých podobách. Kdyby to byla kniha, řekl bych, že je to „univerzitní román“. Částečně je to i detektivka. Ale žádný z žánrů není dominantní, navzájem se doplňují a zvýznamňují. Myslím, že bude záležet na každém divákovi, co si z toho vybere jako hlavní. Pro mě osobně to je příběh o spisovatelích, o lásce a jednom zločinu z univerzitního prostředí.

Natáčení série Pozadí událostí v univerzitním Konviktu v Olomouci
Natáčení olomoucké detektivky finišuje. Tady jsou nové fotky z Pozadí událostí

Najdeme situace, které známe z vlastního života?
Na rovině vztahů – ať už partnerských či pracovních – určitě. Současně ukazujeme, jak obtížné někdy může být hodnocení toho, co je dobré a co špatné. V našem příběhu sympatické postavy dělají věci, se kterými asi sotva můžeme souhlasit, zatímco někdo, kdo není sympatický, hlásá správné názory, jen je neumí adekvátně prosadit.

Ženy jsou ve vašem příběhu dominantnější, proč?
V příběhu je asi tak dvanáct hlavních jednajících postav, většinou fungujících v páru. Ženské a mužské postavy jsou v rovnováze, jen ty ženské jsou jaksi akčnější a dynamičtější, takže na sebe strhávají víc pozornosti. Díky tomu mají někteří diváci tendenci se domnívat, že postava děkanky v podání Jitky Čvančarové je záporná figura. Ale tomu tak vůbec není. Děkanka je čestná a zásadová, jenže neumí jednat s lidmi. Muži jsou v příběhu vykresleni v mnohem horším světle.

Hlavní postavy učí na olomoucké univerzitě, kde působíte jako pedagog. Prostředí vysoké školy znáte dokonale. Je to pro spisovatele inspirativní prostředí?
Pro mě určitě. Univerzitní prostředí vytvořilo svůj vlastní žánr, už zmíněný „univerzitní román“. Ale osobně si myslím, že když se roky pohybujete v nějakém pracovním prostředí, které má svá specifická pravidla, tak tím prostě nasáknete.

Titulní píseň série Pozadí událostí - Katarzia | Ticho

Zdroj: Youtube

Komisařka Výrová se vrátí?

V Olomouci, i na UP, se také natáčelo. Z popudu pana režiséra Hřebejka? Děj Pozadí Událostí jste v předloze nezasadil do Olomouce, konkrétního města…
Pozadí událostí ve scénáři vůbec nebylo spjato s Olomoucí. Není to příběh o olomoucké univerzitě, ale obecně z univerzitního prostředí. To až Honza Hřebejk se rozhodl pro natáčení v Olomouci.

Co ho k tomu vedlo, tušíte?
V tom rozhodnutí hrálo roli několik faktorů: jednak Olomouc je prostě přirozeně spojena s univerzitou, řekl bych, že je to jediné skutečné „univerzitní město“ u nás hodné tohoto označení. Pak taky Honza Hřebejk Olomouc znal z předchozích natáčení a velmi se mu líbí. A důležitou roli také hrálo to, že se zde filmaři setkávají s mimořádně vstřícným přístupem jak ze strany vedení města, tak od institucí, v jejichž prostorách natáčeli, tedy od vedení univerzity, ale i Památkového ústavu, v němž po řadu dní okupovali kancelář ředitele a přilehlé prostory.

Scénárista Petr Jarchovský
Olomouc je velice inspirativní a fotogenické místo, říká Petr Jarchovský

Minisérie má hvězdné obsazení. Vašim postavám dali život Jiří Havelka, Petra Hřebíčková, Jitka Čvančarová nebo Martha Issová… Jak jste s jejich výkony spokojený?
Podle mě jsou všichni skvělí. Měl jsem možnost být na natáčení a díky způsobu, jak Honza Hřebejk pracuje s herci a nechává je postavu kreativně dotvářet, bych řekl, že práce na Pozadí událostí velmi bavila také je a na jejich výkonu je to poznat. Musím zmínit i mladou generaci herců, kteří dostali taky velkou příležitost předvést své schopnosti. Vypíchl bych zejména Sarah Haváčovou v jedné z hlavních rolí. Její Klára Machová totiž přesně odpovídá tomu, jak jsem si ji při psaní představoval, takže jsem byl z jejího výkonu opravdu nadšený.

Rýsuje se další spolupráce se scénáristou Petrem Jarchovským – dvorním autorem režiséra Petra Hřebejka?
Nějaké další nápady s Petrem máme, ale nebudu nic prozrazovat.

Co nového píšete? S komisařkou Výrovou (představitelka olomoucké komisařky z předchozích detektivních příběhů úspěšného olomouckého autora, kterou diváci znají v podání herečky Kláry Melíškové) už je konec?
Mám toho rozepsaného víc. Reviduji román, v němž jsem se rozhodl se obejít bez detektivní zápletky. A k tomu jsem už začal psát další román s Marií Výrovou. Napsat román je běh na dlouhou trať.

Natáčení v olomouckém Zdíkově paláci s unikátními románskými okny.
Uzavřený Zdíkův palác využijí filmaři, Plesl se vydá do olomouckého středověku