„V knížce se čtenáři dozví o této hoře opravdu vše. Kromě přírody a historie se dočtou o duchu Pradědovi, který je obdobou Krakonoše, o různých pověstech stejně jako o lidech žijících a pracujících na střeše Jeseníků, tedy o lesnících, pastevcích, dřevařích či uhlířích. S horou je zároveň spjata i řada významných osobností – spisovatelů nebo botaniků,“ představil knihu její autor Matěj Matela.

Publikaci vydalo nakladatelství CPress ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Jesenicka. Doplňuje ji množství současných i historických fotografií a ilustrací.

Vrchol Moravy i českého Slezska

Praděd je s výškou 1 491 metrů nejvyšším vrcholem Jeseníků, Moravy i českého Slezska. Oblíbeným cílem návštěvníků je od druhé poloviny 19. století. Začátkem 20. století zde vznikla rozhledna v novogotickém stylu, která se koncem 50. let zřítila a v 80. letech byla nahrazena současným vysílačem.

Šestice balonů pokořila Praděd. Vychutnejte si zasněžené Jeseníky z ptačí perspektivy.
VIDEO: Kouzlo na Pradědu. Vysílač zmizel za bílého dne, podívejte se

Hora je významnou křižovatkou cyklistických i pěších turistických tras a pod jejím vrcholem se nachází nejvýše položené lyžařské středisko v Česku.

Obálka knihy Fenomén Praděd.Obálka knihy Fenomén Praděd.Zdroj: Albatros Media/se souhlasem

Vrchol a jeho široké okolí je národní přírodní rezervací a oblast Velké kotliny je botanicky nejbohatší lokalitou v Česku.

Na celém území Pradědu se nachází vzácné přírodní biotopy, například alpinská společenstva, lesní porosty pralesovitého charakteru, ledovcové kary a jedinečná společenstva živočichů. Charakterističtí jsou například zdejší kamzíci.

Město Janov je jedním z mála míst, kde se dochoval zahradní model rozhledny na Pradědu. Původní 32 metrů vysoká Altvaterturme či Habsburgwarte stávala na Pradědu v letech 1912 až 1959.
Rozhledna na Pradědu se zřítila, ale v Janově stojí dodnes

Matěj Matela se narodil se v roce 1992 v Bruntále a vyrostl ve Vrbně pod Pradědem. Po absolvování Univerzity Karlovy působil jako šéfredaktor pražského cestovatelského nakladatelství, od roku 2018 pracuje ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Při své práci se nejčastěji soustředí na střípky kulturního dědictví původního německého obyvatelstva Jeseníků a podhůří. Především se zaměřuje na historii místního lesnictví, lidovou slovesnost a zajímavé osobnosti a pábitele.

Dvacet nejinspirativnějších osudů zařadil do svého loňského literárního debutu Zvoník z Cukmantlu.