Památník uprostřed náměstí tvoří mramorový kvádr.

„Tento kámen absolvoval stejnou cestu jako tehdy řecké děti. Pochází z okresu Grevena v severním Řecku podobně jako většina zdejších potomků řeckých migrantů. Cesta, kterou kámen absolvoval, je symbolická,“ řekl Apostolos Joanidis. Je potomkem řeckých migrantů a vedle Eleni Akritidu a Lucie Tenekedzi také spoluiniciátorem zhotovení pomníku.

Symbolické je i umístění památníku. Náměstí Svobody bylo přirozeným centrem místní řecké komunity. „Sídlila zde tiskárna, která vydávala časopis distribuovaný Řekům v celém východním bloku. Na těchto lavičkách sedávaly starší řecké ženy v typických šátcích, muži v čepičkách. Hovořili, zpívali, bavili se. Nemohlo být zvoleno jiné místo, než je toto,“ řekl Josef Libor Kratochvíla, pravoslavný kněz, který pomníku požehnal.

Slavnost v řeckém stylu

Celou akci doprovázela slavnost v řeckém stylu. Chodník a cesta před kavárnou Ennea se změnila v místo setkání, kde nechybělo řecké jídlo či hudba.

„Chtěli jsme připomenout příchod Řeků na Jesenicko. První vlak na Jesenicko s řeckými dětmi přijel do Javorníku na podzim 1949. Je to sedmdesát let a já si myslím, že je co slavit. Tato diaspora, uprchlická vlna se zde velmi dobře etablovala. Je to tady v Sudetech dobrý příklad soužití několika kultur ,“ poznamenal Apostolos Joanidis.

Emigraci z Řecka vyvolala občanská válka. Do států tehdejšího východního bloku odešli lidé spojení s aktivitami komunistických partyzánů. Levice v Řecku občanskou válku prohrála. Koncem čtyřicátých let do tehdejšího Československa přijely tisíce řeckých dětí, které po čase následovali jejich rodiče.

Při posledním sčítání lidu se k řecké národnosti v Česku přihlásilo přes tři tisíce lidí. Počet obyvatel s řeckými kořeny je však mnohem vyšší. Jen v okrese Jeseník to může být kolem tisícovky osob. Silná řecká komunita žije ve Zlatých Horách, Javorníku, Jeseníku i nedalekém Krnově.