„Bydlení bychom pravděpodobně nabídli dvojici v důchodovém věku. Nyní jen čekáme, až se nějaký byt uvolní. Před časem jsme jich pronajímali několik, ale nyní jsou všechny obsazené,“ řekla vedoucí majetkoprávního odboru šumperské radnice Hana Répalová. Obce, které přesídlencům nebo azylantům byty nabídnou, nepřijdou zkrátka a poberou pak štědré státní dotace. „Nelze odhadnout, kdy se byt uvolní. Jeho vyčlenění pro tento účel pak musí schválit rada,“ dodal tajemník radnice Petr Holub. Již před několika lety šumperská radnice poskytla bydlení rodině z Afghánistánu, která několik let strávila v uprchlickém táboře.

„Devatenáct rodin z Kazachstánu již do České republiky přicestovalo v červenci, další přijedou, až skončí všechna jednání s městy o jejich ubytování,“ uvedl Pavel Dymun z ministerstva vnitra. Ten má problematiku přesídlenců na starosti. Jeseník se stane domovem pro Kazachy, kteří se po sto letech vracejí do země svých předků. Ministerstvo vnitra sepsalo dohodu s městem, které pro rodiny uvolnilo dva byty v Bezdušově ulici. „V září je čekáme,“ informoval starosta Jeseníku Petr Procházka (ODS). Zástupci ministerstva si již byli prohlédnout byty, které se mají stát domovem Kazachů. „Se vším souhlasili. Už jsme sepsali smlouvu,“ řekl Procházka.

V Jeseníku má najít domov pět lidí. Starší manželský pár a jejich syn se ženou a dítětem. Město je připravené rodinám v začátku pomoci i se zaměstnáním. „V Jeseníku jsou firmy, v nichž má město svůj podíl,“ dodal Procházka. Uvedl, že před jednáním s ministerstvem vyhlásila radnice na internetových stránkách města anketu, v níž lidé jednoznačně potvrdili, že proti příchodu cizinců nic nenamítají. Historie české komunity v Kazachstánu je dlouhá. Rodiny se v polovině 19. století vystěhovaly do carského Ruska. Byla to totiž šance k získání levné půdy. Několik českých vesnic vzniklo na Ukrajině. Počet přistěhovalců ale vzrůstal, a tak se někteří odstěhovali do tehdejší Besarábie, dnešní Moldávie, kde založily osadu Novohrad. Přibližně patnáct rodin přijalo po čase nabídku cara na získání půdy na území Kazachstánu, a tak vznikla česká vesnice Borodinovka. Za násilných stalinských deportací v roce 1941 byla do stejné oblasti odsunuta další část krajanů z Moldávie.

„Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 nastala pro české krajany Kazachstánu a dalších zemí rozpadlého Sovětského svazu těžká situace. Měli možnost buď ztratit vzájemné kontakty i své češství, nebo se pokusit přesvědčit původní vlast, aby je přijala zpět. Někteří si pomohli sami a odstěhovali se z Kazachstánu do Ruska, jiní trpělivě vyčkávali, až budou ukončena jednání o možnostech jejich návratu,“ vysvětlil Dymun. V roce 1994 krajanům začala pomáhat společnost Člověk v tísni a byl zahájen proces repatriace. Do roku 2000 se podařilo zajistit v naší republice ubytování pro 200 rodin.