Na lavičkách u jesenického autobusového nádraží sedí skupina několika lidí žijících na ulici. U nohou jim hraje malé rádio.
S novinářskou návštěvou se dává do řeči chlapík středního věku, který se představí jako Blade.
„Chtěli bychom od města nebo z Charity spacáky. Zkus noc nebo dvě spát venku. Tady v té mokré trávě nebo na mezi. A víš, proč pijeme? Abychom vydrželi tu zimu,“ říká muž, který na ulici nebo po squatech žije dvacet let.
Blade se účastnil schůzky, na níž se sešli lidé jako on s vedením města, zástupci neziskovek, strážníků i obyčejnými obyvateli Jeseníku.
Padl zde návrh na zbudování volně přístupného krytého přístřešku.
Nebo místa, kam by jim veřejnost dávala obnošené oblečení, kde by byl box s potravinami či možnost osprchování.
Lidé na ulici by se o tento prostor sami starali a na rozdíl od azylového domu by ho mohli využívat, i když mají popito.
Jak se k nápadu staví vedení města?
Jak situaci vnímá městská policie?
A vnímají nějakou změnu po schůzce samotní lidé na ulici?
Celý článek si přečtete v pátečním tištěném vydání Šumperského a jesenického deníku.
Deník si můžete v tištěné nebo kompletní elektronické podobě předplatit na www.mojepredplatne.cz
