Cílem projektu je reintegrace zejména romských dětí z tzv. zvláštních škol zpět do základních škol a podle vyjádření spoluautora projektu Martina Navrátila i jako prevence proti automatickému zařazování romských dětí do zvláštních škol.

Rozhovor s Martinem Navrátilem najdete ZDE

Jedním z těch, kteří mají proti projektu výhrady, je Zdeněk Bílek, ředitel ZŠ Jeseník, dříve zvláštní a pomocné.

Projekt Nová šance pro Romy prezentoval poprvé Martin Navrátil v únoru na jednání lokálního partnerství v Jeseníku. Vy a ředitel základní školy v Javorníku jste měli několik výhrad, ale už v květnu zazněla od Martina Navrátila informace, že po jednání s řediteli škol projekt odstartoval, a to dokonce s několika vytipovanými dětmi. Skutečně má projekt vaši podporu?
Setkali jsme se při jednání v Ester v Javorníku. Tam nám sdělili, že se projekt připravuje. Já jsem k tomu řekl, že nejsem proti, ale že se řádně musí zvážit to, aby fungovala všechna podpůrná opatření. Podle mě je projekt zbytečný. Teď navíc vše vypadá tak, že k nám jsou děti zařazovány podle barvy kůže. U nás ale není žádné dítě, kterému by nebyla daná v základní škole šance, jen nezvládl výuku.

Vy sám se s projektem neztotožňujete. Můžete prozradit proč?
Nikdo neví, kolik na to jde peněz. Já vítám, když se někdo se chce dětem věnovat, chce je doučovat, ale kdo to kontroluje? Jaká je kvalita? Jaké výsledky? Pokud je u dítěte mentální retardace, tak ani asistent není spásné řešení a učivo běžné základní školy nezvládne. Vše se láme ve třetím ročníku. Podle mne půjde jen o vyhozené peníze. Na místě je otázka, kdo z toho má prospěch.

Co říkáte na tvrzení Martina Navrátila, podle kterého se zvláště romské děti dostávají do pomocných škol, tedy i do té vaší, neprávem?
S tím zásadně nesouhlasím. Není možné, aby k nám dítě přišlo bez speciálního vyšetření a doporučení odborníků z pedagogicko-psychologické poradny. Nikdy neplatilo, že Rom jde do zvláštní a pomocné školy. Stávaly se ale případy, kdy k nám romští rodiče chtěli automaticky zapsat dítě, bez indikace odborníků to ale není možné.

Martin Navrátil ale přece řekl, že projekt probíhá ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Znamená to, že se ve svém původním rozhodnutí u jednotlivých dětí odborníci mýlili?
To si neumím vysvětlit. Tím by devalvovali svou práci a to si nemyslím. Každé dítě je vyšetřované několika specialisty a ne jen jednou, ale opakovaně.

Pokud vím, máte už druhým rokem otevřenou přípravnou třídu, ve které pedagožka spolu s romskou asistentkou učí děti základním dovednostem a připravují je na vstup do základní školy.
Máte pravdu, proto je podle mě celý projekt zbytečný. Přípravná třída je určená všem dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí a těm, které mají odklad, abychom je připravili na plynulý přechod do běžné školy. Nevychováváme si v ní své budoucí žáky. Zřídili jsme ji proto, aby hlavně romské děti měly stejnou možnost jako ostatní, které navštěvují mateřskou školu, kde rozvíjí své schopnosti. Přípravná třída je nepovinná, a proto je velký problém sem děti dostat. Ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou, terénními pracovníky a odborem sociálně-právní ochrany dětí přesvědčujeme rodiče, aby dětem dali šanci a ony navštěvovaly přípravnou třídu. Tento rok nám končí sedm dětí a jen dvě skončí u nás.

Jak vy se díváte na snahu reintegrace dětí z tzv. zvláštních škol?
Moc tomu nevěřím. Pokud vím, tak nikdo neví, které děti mají vytipované. Reintegrace je podle mne možná tak do třetí třídy, kdy ještě nejsou ve výuce jazyky. Například u nás se děti v první třídě učí počítat do pěti, na běžné základní škole do dvaceti. To znamená, že dítěti bude v páté třídě dvanáct, třináct let a nevěřím tomu, že bude chtít zůstat do deváté. Bez základního vzdělání jej ale nikde do školy nevezmou a co s ním pak bude? To je nebezpečné. Jestliže má dítě indikaci a je vzděláváno u nás, tak se ptám, co je na naší škole tak špatného? Jestliže na základní škole propadá, je nešťastné, je lepší, že u nás zvládne docházku v klidu. Navíc se u nás věnujeme hlavně pracovnímu vyučování, aby děti mohly jít na učební obory. Speciální školy mají své opodstatnění, nevznikly kvůli Romům, ale kvůli dětem, které mají problémy a výuku v klasické škole nezvládají.