Obavy mezi místními vyvolaly zejména domněnky, že na Javornicko budou sestěhováni další sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé. Nevoli vyvolala také informace, že v osadě Travná, kde nyní žije asi šedesátka lidí, vznikne azylový dům pro třicet osob.

„Z dokumentu se dostaly na veřejnost některé informace. Rozvířily fámy, které pak žily vlastním životem,“ řekla konzultantka Agentury pro sociální začleňování pro Jesenicko Martina Mařáková.

Na pondělí 21. března byl proto do kulturního domu v Javorníku svolán kulatý stůl, který měl nejasnosti vyřešit. Účastnily se jej stovky zájemců.

„Lidé mají obavu, že projekt způsobí další nárůst počtu sociálně vyloučených osob v regionu. Projekt je však preventivní a měl by rozsáhlé migraci naopak předcházet,“ vysvětlila Mařáková.

„Sdružení Ester provozuje chráněné bydlení, které má kapacitu osmi lůžek. To by se mělo rekonstruovat, vybavit a rozšířit na kapacitu pro deset lidí,“ uvádí na pravou míru spekulace ohledně azylového domu Mařáková.

Dokument se dostal na stůl některým radám a zastupitelstvům obcí, kterých se týká. A zdaleka ne všechny s ním souhlasí.

Například zástupci Javorníku tvrdí, že projekt již byl podán na ministerstvo práce a sociálních věcí bez jejich souhlasu.

„Rada města s projektem nesouhlasila. Když chce někdo podobný projekt realizovat, měl by nejprve získat souhlas dané obce a poté jej na základě požadavku obce uskutečnit,“ řekl místostarosta Javorníku Petr Polášek (ODS).

„Rada projekt nepodpořila s tím, že nemá konkrétní přínos pro naše obyvatele. Obsahoval aktivity, o nichž jsme neměli povědomí,“ doplnila starostka Javorníku Irena Karešová (ODS).

Představitelé Javorníku říkají, že s nimi jako novými zástupci města o dokumentu nikdo nejednal.

„Zásadní problém byl, že se projekt týká mikroregionu Javornicko, který s ním ale nebyl obeznámen. Bývalé vedení mikroregionu bylo osloveno, zda chce projekt zaštítit. Odmítlo to,“ řekla Karešová.

„Musím popřít, že bychom o projektu nejednali. Se zástupci Javorníku jsme se setkali dvakrát během roku 2010, uvedla Mařáková. Schůzky na úrovni obce i mikroregionu se podle ní uskutečnily i v minulých dnech.

Projekt nakonec podala obec Vápenná, která má s žádostmi o peníze z fondů Evropské unie zkušenosti. Mařáková doplnila, že ačkoli je žádost podaná, nechce jej „protlačit“ obcím navzdory a je otevřená dalším jednáním.

Zastupitelé Javorníku dostali podle slov místostarosty Poláška o záměru k dispozici všechny potřebné informace a rozhodovat o něm budou na svém příštím zasedání.

Na co je zaměřen sporný projekt?

Projekt se komplikovaným názvem „Společné aktivity obcí mikroregionů Žulovska a Javornicka při integraci osob ze sociálně vyloučených romských lokalit“ se zaměřuje především na rodiny, děti a mládež. Počítá se zajištěným takzvaných sociálně aktivizačních služeb. Patří mezi ně výchovné nebo vzdělávací činnosti, které mají přispívat k zajištění řádné péče o děti, mají zabránit rozpadu rodin nebo odebírání dětí do ústavní péče.

V Kobylé nad Vidnávkou má vzniknout nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, které jim nabídne smysluplné využití volného času.

Ve Vápenné, Uhelné, Kobylé a v Javorníku mají být pořádány osvětové programy o zneužívání návykových látek a domácím násilí.

Projekt přinese i zajištění dostatečné kapacity lůžek v azylových domech v Uhelné a v Javorníku.

„Smyslem je nabídnout dočasné bydlení rodinám, které o něj přišly. Cílem je, aby neskončily na ulici nebo se nestěhovaly do domácností, které by pak byly přelidněné. Rozhodně není cílem nastěhovat do azylových domů další rodiny z okolních obcí,“ zdůraznila Martina Mařáková z Agentury pro sociální začleňování. Významnou částí projektu je i zajištění pracovního a dluhového poradenství.

Mařáková zdůraznila, že projekt není zacílen pouze na Romy.

„Většina služeb bude otevřena pro širokou veřejnost,“ uzavírá.