Jaké investice letos ve Zlatých Horách chystáte?
Největšími investicemi jsou především rekonstrukce domů. Letos dokončíme opravu dvou bytových domů. Bude v nich třináct sociálních bytů, na které jsme dostali prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu. Minulý rok jsme přijali úvěr šedesát milionů korun na rekonstrukci dalších pěti bytových domů. S rekonstrukcemi bychom chtěli začít letos, v příštím roce by se měly tyto stavby dokončit. Vznikne tak celkem 45 bytů. Po bytech je poptávka. V Česko-slezské výrobní neustále vzrůstá výroba, objevují se případy, kdy se lidé za prací stěhovali. Chceme mít v nabídce i byty po rekonstrukci. Podmínky úvěru byly velmi příznivé. Město příští rok doplácí všechny půjčky, které mělo. Jednohlasně jsme se v zastupitelstvu shodli napřijetí úvěru na rekonstrukci domů. Nacházejí se většinou v centru města. Rekonstruovat je po částech by nebylo rozumné, jsou v dezolátní stavu.

Vedle Jeseníku by měly Zlaté Hory být druhým městem v regionu, které bude mít kluziště s umělým chlazením. Jak jste s tímto záměrem daleko?
Jsme před podpisem smlouvy o dílo. Plocha bude mít rozměry dvacet na čtyřicet metrů. Chtěli bychom ji mít do léta postavenou. Vzniká na ploše stávajícího kluziště. Víceméně nás k tomu dohnalo počasí. Ve Zlatých Horách navíc působí už třetím rokem dětský oddíl. Jezdí trénovat na ledové plochy do Krnova, Horního Benešova, Bruntálu, hrál i v Šumperku. To je vše čtyřicet až osmdesát kilometrů. Využití plocha najde pro školu, i v rámci cestovního ruchu to bude v zimě trochu jiná aktivita.

V plánu máme i komunitní dům

Další větší investicí je budova za muzeem.K čemu by měla sloužit?
Chtěli bychom z ní vybudovat něco jako komunitní dům pro setkávání, vernisáže a podobné akce. Máme kino, ale sál jako takový nikoli. Dosud využíváme krásný sál v sanatoriu Edel. Celkově letos chystáme investice za nějakých sedmdesát milionů korun.

Před nedávnem se začalo mluvit o obnovení těžby zlata ve Zlatých Horách. Jaký je vývoj v této věci?
První krok je stanovení průzkumného území. Před šestnácti lety o to usilovalo čtyři nebo pět společností chtělo. Byť to město podporovalo, nikdy to neprošlo přes ministerstvo životního prostředí. V roce 2017 vláda schválila novou surovinou politiku. Pak byla kauza Lithium. Vláda dala státnímu podniku Diamo za úkol, aby provedl průzkum na všech ložiscích a na základě nových metod zjistil, kolik strategických kovů je ještě pod zemí. V našem případě se jednalo o zlato.

Co by mělo Diamo zkoumat?
Průzkumné území Diamu zastupitelé schválili. Diamo předložilo projekt prací. Mají se udělat nějaké vrty na odkališti, kam při dřívější těžbě zlata tekly zbytky z úpravny. Před třiceti, čtyřiceti lety ještě nebyly metody získávání zlata tak dobré, chtějí zkusit, jestli v tom materiálu nějaké nezůstalo. Vrty mají být i v podzemí. Musí otevřít opuštěná důlní díla, zabezpečit je, aby tam mohli vjet s vrtnými soupravami a vrtat. To by mělo trvat od roku 2021 do roku 2023. Všichni to spojují s tím, že se jde těžit, ale v tom bych byl hodně opatrný. Momentálně těžba není na stole.

Kvůli průzkumu provoz Poštovní štoly neomezíme

V letošní roce by měl tedy začít fyzický průzkum.
Ano. Měli by se podívat do štoly Nový Hackelberg. Měli by znovu otevřít její ústí, zabezpečit trasu, kde by se vrtalo. A pak by měli počítat a říct jestli by byla těžba efektivní, nebo ne.

Dotkne se průzkum ložisek turistických aktivit, které v oblasti máte?
Ohledně zpřístupnění propadliny Žebračka existuje projekt, je na to i stavební povolení. Chtěli bychom jednat se státním podnikem Diamo o realizaci toho projektu. Co se týká Poštovní štoly, Hackelberg je hodně vzdálený. Důlní díla jsou propojená, ale že by při průzkumu museli jít přes Poštovní štolu nebo ji nějak křížit, to vůbec. Kvůli průzkumu provoz Poštovní štoly omezovat nebudeme. S tím bychom určitě nesouhlasili.