Jak se starosta Dolních Studének a krajský zastupitel dostane na čtvrté místo kandidátky do europarlamentu?

Evropskou unií a evropskou politikou se zabývám už od studií na vysoké škole. Spoluzakládal jsem místní akční skupinu Šumperský venkov, přes kterou jsem se později dostal do evropských struktur. Dva roky jsem vykonával funkci prezidenta Evropské asociace pro rozvoj venkova. Od loňska působím ve Výboru regionů EU. Jako starosta si můžu vyzkoušet fungování evropské politiky na té nejnižší úrovni.

V čem by byly zkušenosti starosty Dolních Studének prospěšné v Bruselu?

Hlas z regionu bych chtěl donést do slonovinové věže v Bruselu. Rád bych přinesl zkušenost z nové země Unie a z regionu, který v jejím rámci patří mezi ty chudé. Jednou z hlavních politik Evropské unie je kohezní politika. Má přispívat k tomu, aby se úroveň regionů sbližovala. V Česku se ukazuje, že se spíše vzdalují. I v rámci nastavení politik EU je zkušenost z regionů neocenitelná. Snažím se protlačovat téma vysokorychlostního internetu a politiku chytrého venkova. Na tyto věci by se mělo daleko více myslet.

Kdy bude ve vesnicích jako je Travná nebo Zálesí alespoň nějaký internet, aby jej tamní lidé nechytali pomocí satelitu jako na Antarktidě?

Česká republika měla od EU na tento účel čtrnáct miliard korun. Za tyto peníze bychom pokryli všechna území, která to potřebují. Bohužel se to u nás vůbec nepodařilo. Nyní spoluvytvářím systém pro venkovské oblasti, který by to ještě mohl zachránit. Když nyní v Dolních Studénkách posíláme nějakou přílohu datovou schránkou, je rychlejší dojet do Šumperku a poslat dokument poštou.

Když jsem se pídil po tom, kdy nám v obci zrychlí internet, na CETINu (správce telekomunikační infrastruktury, pozn. red.) řekli, že v roce 2024. Tvrdili, že to pro ně není ekonomicky zajímavé. Smluvně jsme se zavázali, že v obci bude připojených minimálně dvě stě domácnosti na dva roky. Šli jsme do rizika, ale už máme tři stovky domácností, které o to mají zájem. Po dvouletém domlouvání bychom na podzim měli mít v obci připojení sedmdesát až sto megabitů za sekundu pro všechny občany. Budeme pak soutěžit balíček všech domácností. Operátory chceme donutit snížit ceny. Pokud by se to nepovedlo, může si obec sama zřídit status telekomunikačního operátora. Chceme, aby lidé měli připojení touto rychlostí v ceně do tří set korun.

Proč by měl být zrovna internet pro venkov důležitý?

Je dálnicí 21. století. Menší města a obce nemohou přežít, pokud se připojení nezlepší. Dnes jsou na Západě i na Východě nesmírně daleko. V Estonsku si je občan z obýváku kromě svatby a rozvodu schopen vyřídit veškerou komunikaci se státem. Ve Skotsku mají i poslední samoty připojení sto rychlostí megabitů za sekundu. Řada mých kamarádů nechce bydlet v satelitu u Prahy. Rádi by žili na venkově, do Prahy dojížděli na dva dny v týdnu, ale musí mít možnost připojení a pracovat z domova.

K čemu by nám měla být Evropská unie dobrá, krom toho, že díky ní získáváme dotace a na hranicích nepotřebujeme pas?

Jedna z nejúžasnějších možností pro mladé lidi je studium v zahraničí. To, že máme Evropu 74 let bez velkých konfliktů, není málo. Migrace a terorismus jsou věci, které nedokážeme vyřešit sami. Díky liberalizaci jsou nižší ceny letenek, energií, telekomunikací. Je dokázáno, že každá rodina vstupem na vnitřní evropský trh ušetřila z ročního rozpočtu pět tisíc euro.

Říkáte, že jste přesvědčený Evropan. Fungování Evropské unie má nicméně řadu kritiků.

Největší problém Evropské unie je komunikace s občany. To nahrává mnohým populistickým hnutím a mylným interpretacím ze strany politiků a médií. Jako každý správný starosta občas zavítám do hospody a s lidmi se bavím i o těchto věcech. V Česku jsme mistři v tom, že si všechna pravidla maximálně zpřísníme. Například v Rakousku obce do deseti tisíc obyvatel vůbec nemusí řešit GDPR. Lidé často říkají, že je to kvůli Bruselu, ale si pravidla komplikujeme my sami.

Co na vaši kandidaturu říká rodina?

Mám dvouletého synka a ženu, která mě neuvěřitelně podporuje. Nemá moc cenu řešit, co bude, je to hypotetická záležitost. Pokud bych byl zvolen, nemíním se stěhovat do Bruselu. Chtěl bych přenášet myšlenky a nápady mezi evropskou a regionální úrovní. Olomoucký kraj by měl mít europoslance a já jsem slíbil, že bude slyšet. Minulý týden mě jeden z novinářů přiměl slíbit, že aby slyšet byl, zahraji na prvním zasedání europarlamentu v hlavním sále českou a evropskou hymnu. Takže snad k tomu budu mít příležitost.

Radim Sršeň je starostou Dolních Studének na Šumpersku. Je také manažerem MAS Šumperský venkov, vysokoškolským učitelem evropských studií a diplomacie a od letošního roku také prezidentem Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova, která zastupuje zájmy všech evropských venkovských oblastí v institucích Evropské unie. Od roku 2014 je místopředsedou politického hnutí Starostové a nezávislí. Je mu osmatřicet let, s manželkou Lenkou má syna Radima. Ve volném čase se věnuje hře na pozoun.