Jaroslav Hejl, který hned naproti Vily Doris jedenáct let nabízel hamburgery a limonády, se již zaregistroval na úřadu práce. Ve svých třiapadesáti letech ale moc šancí najít nové zaměstnání nemá.

„Mám za sebou řadu bezesných nocí a nechce se mi o tom už ani mluvit. Pochybuji, že bych ve svém věku nějakou práci sehnal. Radnici jsem navrhoval, že stánek přemístím k nedalekému volnočasovému centru Komín, to mi ale také nedovolili. Nebyla z jejich strany žádná ochota něco řešit, ani o něčem diskutovat,“ smutně konstatoval Jaroslav Hejl.

Stromy zůstávají, stánky musely pryč

Radní již loni naplánovali radikální proměnu ulice. Jejich hlavním argumentem, proč stánky musejí pryč, bylo kácení aleje a výsadba nových stromů. Stánky by prý v nižší zeleni působily neesteticky.

Jenže likvidaci stromořadí na poslední chvíli udělala čáru přes rozpočet Inspekce ministerstva životního prostředí, která kácení pozastavila.

I když se ještě před koncem loňského roku ukázalo, že s kácením to nijak žhavé nebude, stánky přesto musely z ulice pryč. Někteří jejich majitelé tak zcela přišli o živobytí, přestěhovat se neměli kam.

Daleko tvrději odsuzuje jednání radních živnostník Umran Redžepi, který v ulici 17. listopadu prodával zmrzlinu. „Je to podvod, stromy se kácet nebudou, ale my přesto museli pryč. Vůbec nechápeme, komu jsme tak vadili. Stánek živil celou mou rodinu, nyní asi skončíme na ulici. Ze začátku nám přitom slibovali, že nám nabídnou jiná místa, ale pak se s námi nikdo nebavil,“ zlobí se Umran Redžepi.

Dřevěný stánek od města před pár lety koupil za sto tisíc korun, dalších sto padesát tisíc musel investovat do přípojky vody. Nedávno si pořídil nových stroj na zmrzlinu za dalších čtyři sta padesát tisíc korun, ten mu ale nyní stojí v garáži.

„To by se snad nikde jinde než v Šumperku nestalo. Pro lidi, kteří byli na svých živnostech závislí, je to naprostá likvidace,“ dodal zmrzlinář.

Podobného názoru je i majitelka cukrářské výrobny z Libiny Marie Chlupová, do jejíhož stánku si lidé chodili kupovat zákusky. „Když jsme se dozvěděli, že se stromy kácet nebudou, žádali jsme radnici, abychom na místě mohli zůstat. Nechtěli o tom ani slyšet,“ konstatovala Marie Chlupová.

Všem stánkařům radnice po podepsání dohody vyplatila padesátitisícovou kompenzaci. Podmínkou ovšem bylo, aby stánky z městských pozemků do konce ledna nechali odvézt. Pokud by nesouhlasili, radnice by stánky nechala zlikvidovat tak jako tak, ale jejich majitelé by už nedostali ani korunu.

Podle šumperského místostarosty Petra Suchomela (KDU-ČSL) radnice nijak nepochybila a splnila jen usnesení rady a zastupitelů. „Stánky možná měly svůj význam před deseti, patnácti lety, ale nyní jsou již překonané. Pro nás je stěžejní změna vzhledu ulice, protože se nejedná pouze o obnovu zeleně, ale také další prvky,“ řekl Suchomel.