První anonymní anketa dopadla mírně pro výstavbu, ve druhé se naopak o něco více účastníků vyslovilo proti větrným elektrárnám. Opravdu výrazné pro nebo proti však nepřinesla ani jedna anketa. Celkově by se tedy stav dal označit za remízu. V Razové se jedná celkem o pět větrných elektráren vysokých 120 až 150 metrů, které by měly stát jeden až jeden a půl kilometru od vesnice. Tyto elektrárny by obci, která má necelých pět set obyvatel, přinesly nemalé peníze.

„Při vydání stavebního povolení bychom dostali deset milionů korun a potom každoročně za každou dvě stě tisíc po dobu dvaceti let. Když vezmeme v úvahu, že náš celoroční rozpočet je přibližně pět milionů, tak je to opravdu dost peněz,“ řekl starosta Razové Václav Bártek. Možnost výstavby větrných elektráren se v Razové zvažuje od roku 2005. Německý investor uspořádal v roce 2007 v obci prezentaci, ve které výstavbu obhajoval. Předložené argumenty ale podle samotných účastníků akce nebyly přesvědčivé a předkladatelům se nepodařilo s lidmi navázat potřebný kontakt. Zatím obec vydala souhlas pouze se stavbou měřícího stožáru.

O výstavbě samotných elektráren zatím rozhodnuto není. Větrnými elektrárnami se budou zastupitelé obce znovu zabývat na svém březnovém zasedání. „Rozhodnutí je samozřejmě na zastupitelích. Můj osobní názor je ten, že investoři větrných elektráren využívají nelehkou a složitou situaci obcí, kterým mohou elektrárny přinést tolik potřebné peníze,“ vysvětlil starosta Bártek. Situace v Razové je o to složitější, že obec vidí svou budoucnost v rozvoji turistického ruchu. Podle převažujícího názoru by však mohly větrné elektrárny případné investory spíše odradit a i to budou muset zastupitelé vzít v úvahu. V každém případě budou na svém příštím zasedání rozhodovat o budoucnosti obce na mnoho let.

Chataři vzdorují větrníkům

Nesouhlas některých lidí s výstavbou větrných elektráren v Razové byl hlavní důvod, který je vedl k založení občanského sdružení Slezská Harta. Tento krok není samoúčelný, ale má dost zásadní význam - sdružení se stává dalším oprávněným účastníkem veškerých úředních řízení a jednání týkajících se větrných elektráren.

Obecní zastupitelstvo a místní radnice uspořádaly v obci anonymní anketu, ve které se trvalí obyvatelé obce mohli k případné výstavbě větrných elektráren vyslovit. Mírná většina účastníků ankety se vyslovila pro výstavbu. Odpůrcům výstavby se ale nelíbilo, že se anketa nebyla určená i pro chataře a chalupáře a považují ji za zmanipulovanou. Na podporu svého požadavku upořádali v obci vlastní anketu. „Uskutečněná podpisová akce zvrátila výsledek anonymní ankety ve prospěch odpůrců výstavby větrných monster, a tento výsledek byl předán zastupitelstvu na veřejném zasedání,“ sdělili Zdeněk Adamec a Zdenko Černý z Razové.

Dlužno ovšem podotknout, že tato anketa sice přinesla opačný výsledek, ale opět nepříliš výrazný a přesvědčivý. Proti větrným elektrárnám uvádějí jejich odpůrci pádné argumenty. „Jedinou motivací firem deroucích se k této výstavbě jsou dotace na investice i následný provoz, které ve finále stejně zaplatíme z našich kapes. Není to ani ekologie ani potřeba těchto zdrojů. Jedna kilowatthodina ve výkupu z větrných elektráren je třikrát dražší než z běžné produkce,“ uvedli například vedle mnoha dalších stanovisek Zdeněk Adamec a Zdenko Černý.

Lidé z Razové nejsou ani zdaleka jediní, kterým se výstavba větrných elektráren nelíbí. Staví se proti nim i v jiných obcích, kde investoři zvažují výstavbu větrníků, například občanské sdružení Potůček z Břidličné, nesouhlasí s nimi lidé a zastupitelé ve Světlé Hoře, Moravském Berouně či Horním Benešově a souhlas s jejich výstavbou odvolali už před časem zastupitelé ve Václavově.

„Investoři zneužívají neinformovanosti obyvatel malých, zapadlých obcí k tomu, aby se obohatili na dotacích z Evropské unie a je jim zcela jedno, jak to v naší přírodě bude vypadat,“ rozhořčila se třeba Věra Handlová z Bruntálu, která jako chalupářka nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren v Huzové.