„Požadujeme návrat k tradičnímu způsobu hospodaření na rejvízských loukách, tedy dvojí senoseč s termínem prvního kosení nejpozději v první polovině července. Současně žádáme o zrušení regulačních opatření, která kosení posouvají až na polovinu srpna,“ prohlásil předseda Spolku pro obnovu Rejvízu Stanislav Turek. Petici posílají aktivisté na vedení Olomouckého kraje, ministerstvo životního prostředí a na vědomí ji dávají i Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a Městskému úřadu ve Zlatých Horách, pod které Rejvíz spadá.

Rezervace je podle obyvatel Rejvízu zbytečná. Chřástal i další vzácní živočichové a rostliny zde žili ve vzájemné shodě odnepaměti. Nyní ale lidé musejí čelit problémům. Přerostlá tráva, která roste do výšky jeden a půl metru, je zdrojem alergenů. Daří se v ní i obtížnému hmyzu, zejména agresivní mochničky dávají místním i návštěvníkům pořádně do těla. Přitom Rejvíz staví především na turistickém ruchu.

„Když k nám přijedou turisté z města nadýchat se čerstvého vzduchu a odpočinout si od smogu, přijdou do prostředí, kde jsou obklopení travou, která nahoře zasychá a dole zahnívá, nehodí se ani na seno a lidé si je pro dobytek musejí přivážet odjinud,“ přiblížil situaci osadník Josef Halamíček. Podobně jako ostatní těžko nese, že léta šlechtěné zahrádky zaplavuje plevel. Vysoká suchá tráva, jež obklopuje celou osadu, je i velkým nebezpečím. Rejvíz je větrným místem, stačí jiskra a hasiči tu prakticky nemají co zachraňovat. „Většina domů a chat je postavených ze dřeva. Kdyby začalo hořet, zmizí celá vesnická památková zóna,“ obává se Turek.

„Je to pro mě nová informace. Budeme muset situaci řešit,“ řekl k aktivitě obyvatel Rejvízu šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar.
Ptačí rezervace je na Rejvízu vyhlášená už třetím rokem. Chřástal polní je ptáček, který je zejména v západní Evropě silně na ústupu. „Souvisí to především s intenzivním zemědělstvím. Vyhovují mu louky v podhorských oblastech a pozdní kosení,“ řekl Halfar.