Žáci devátých tříd se do učebních oborů nehrnou. Firmy přitom mají o zaměstnance těchto profesí nouzi. Kdo se stane dobrým řemeslníkem, ten má o práci postaráno.

„V letošním roce se neotevřel obor tesař. Je to smutné, ale nebyl o něj zájem," řekl ředitel Střední školy železniční a stavební v Šumperku Luboš Mátych. Pro pouhé dva zájemce nebylo možné otevřít ročník.

„Z důvodu malého počtu žáků vycházejících ze základních škol poklesl zájem ve všech oborech. Trend se ale určitě otočí, řemeslníci budou potřeba. Věřím, že jde jen o výkyv v letošním roce," doufá Mátych.

I z malého počtu učňů, které školy produkují, se jich většina snaží dostat na navazující maturitní obory. „Syn letos končil základku. Nemá sice skvělé známky, ale vzali ho na maturitní obor. Dostali se na něj i jeho spolužáci, kteří měli na vysvědčení čtyřky," zmínila se Šumperačka středního věku, která se představila jako Lenka.

Podobně jako v Šumperku nenastoupil do učení ani jeden tesař, v Jeseníku neotevřeli učební obor zedník. Nastoupit do něj chtěli také pouze dva zájemci.

Firmy by přitom zájem o absolventy měly. „Týká se to ale všech rukodělných řemesel – instalatérů, klempířů nebo zedníků. Nedostatkoví jsou i kuchaři a číšníci. Máme tu dvě školy, které produkují ročně čtyřicet i více žáků. Sehnat dobrého kuchaře nebo číšníka je přitom nadlidský úkol," řekla ředitelka úřadu Okresní hospodářské komory Jeseník Jana Franková.

Na Jesenicku chybí odhadem desítky absolventů učebních oborů. Zaměstnanci stavebních firem odcházejí do důchodu a nemá je kdo nahradit. Problém s nedostatkem řemeslníků je přitom dlouhodobý. Podnikatelé na něj upozorňují už přibližně pět let. I když si firma vlastními silami „vychová" pracovníka, ten se často osamostatní a vytvoří si vlastní živnost nebo odejde za lepším do velkého města.

Zájem dětí o technické obory se snaží podpořit na Střední odborné škole a středním odborném učilišti strojírenském a stavebním v Jeseníku. Pro žáky osmých tříd základních škol z celého okresu zde pořádají exkurze. Podle ředitelky školy Soni Fišerové mají o práci prakticky postaráno strojaři, kteří na praxi dochází do Ondřejovické strojírny nebo Řetězárny v České Vsi.

„Učňovské obory jsou u nás v prvním ročníku na praxi ve škole. Druhý a třetí ročník si berou firmy. Ty už si berou žáky, které potom zaměstnávají. Vybírají a modelují si je přímo pro sebe," řekla ředitelka školy Soňa Fišerová.

Zájem o učební obory se snaží již několik let podporovat také Olomoucký kraj. Žákům vybraných oborů poskytuje stipendia od tří set do pěti set korun měsíčně. Kdo prospěje s vyznamenáním, dostane jednorázově až pět tisíc korun.

Ředitel Mátych říká, že díky stipendiím se zájem o učební obory zvýšil. Peníze přináší i další efekt. „Žáci jsou motivováni tím, že berou kapesné. U učňovských oborů byla vysoká, hlavně neomluvená absence. Teď je to podmíněné. Neomluvená absence znamená, že končí peníze. Žáci si to hlídají a škole to pomohlo," sdělila Fišerová.