Jazykové hříčky + kresby = Leporelorost

Děti z kroužku kreslířů z Vily Doris pod vedením výtvarníka a básníka Aleše Kauera postupně ilustrovaly jeho jazykové hříčky a z těch nejlepších prací pak Kauer vlastnoručně vyrobil a vydal výtvarně poetické leporelo, kterému dal název Leporelorost.

Část kreseb a některé další, které se do metr dlouhé knížečky nevešly, je zároveň až do konce června vystavena ve Vile Doris v Galerii Na schodech. Na ilustracích pracovalo osm kreslířů ve věku od devíti do patnácti let už od října.

„Na každou hodinu jsem přinesl jinou říkanku. Děti byly šikovné, neustále mě překvapovaly, ale u některých textů tápaly. Musel jsem jim jejich význam vysvětlit, aby k němu byly schopny stvořit ilustraci,“ řekl duchovní otec projektu.

Mezi texty, které byly ilustrátorům jasné hned, je například říkanka Velrýba: „Chytil jsem rýbu/ rýbu jak rybu/ nebyla to rýba/ byla to velrýba/ zrýmoval jsem rýmu rýmem/ z velrýmy je rýmička/ vyléčil ji horkým čajem/ zdravý jsem jak rybička.“

Leporelorost v běžném prodeji není. Čtyřicet vydaných kousků bude Aleš Kauer prodávat na svých výstavách – například v září v Galerii Jiřího Jílka. „Aleš je trojjediný umělec. Světským povoláním je obchodník, jinak je to ale básník s velkou fantazií, ekvilibrista slova, herec a výtvarník par excellence. Jeho nejnovější samizdat je úžasný umělecký počin,“ řekla v úvodním slovu k výstavě Eva Pálková. A jak byla knížečka pokřtěna? Netradičně: přečtením všech textů, čili slovem.