Sloupy připomínající spíše románskou architekturu pamatují čtyři staletí, zhotoveny jsou z maletínského pískovce. Ten ale nyní není patrný pod čtyřmi vrstvami nátěrů. Ta poslední se datuje z doby před druhou světovou válkou.

„Sloupy se natíraly různými barvami nejspíš proto, aby barva zamaskovala drobné nedostatky, a také proto, že tehdy lidé považovali vše nově natřené za hezké. Bohužel pískovec začal pod neprodyšnou vrstvou olejové barvy korodovat a sloupy jsou již nyní ve spodních částek poškozené,“ vysvětlil olomoucký restaurátor René Seifred. Zvláště poslední nátěr je poněkud bizarní, původně temně okrová barva se totiž změnila ve vojenskou khaki.
Restaurátoři nyní jednotlivé vrstvy chemicky odstraňují, hrubé očištění jednoho sloupu trvá den. Některá kritická místa pak vyspraví speciálním tmelem, pod nátěry se totiž skrývají „záplaty“ z cementu, který na obnaženém pískovci působí jako pěst na oko.

Obnova sloupů přijde obecní pokladnu ve Velkých Losinách zhruba na dvě stě tisíc korun. Kostel, postavený v letech 1600 až 1603 v pozdně renesančním slohu, je jednou z největších vesnických chrámových staveb na Moravě. Původně byl určen pro luteránské bohoslužby, vystavět jej nechal Jan starší ze Žerotína, majitel losinského panství. Stavbu navrhl a realizoval Antonio Thoma.

Podle duchovního losinské farnosti Milana Palkoviče všech osmnáct sloupů tvoří unikátní architektonické dílo, kterým u nás může pochlubit jen několik málo kostelů. „Sloupy podpírají empory, které zvětšily kapacitu kostela. Při bohoslužbách na emporách sedávali věřící, dnes tam ještě lavice ještě jsou, ale prostor se již nepoužívá,“ vysvětlil Palkovič. Další nedávno objevenou zajímavostí losinského kostela jsou fresky překryté malbou na zdi za varhanami. Pocházejí z počátku osmnáctého století.