Práce jsou naplánovány na dva roky a týkají se zejména hradního paláce, který je nejvíce ohrožený. Nádvornímu průčelí hrozí zřícení.

Brníčský hrad se dostal na seznam chráněných památek v roce 1963, navzdory tomu se mu ale žádné zásadní ochrany nedostalo.

Menší záchranné práce se tu děly v 90. letech, přesto ale devastace pokračovala rychlým tempem dál. Podíl na tom měly jak povětrnostní vlivy, tak návštěvníci, kteří nedbají na cedule se zákazem a s oblibou lezou na drolící se zdi.

„Když mi bylo deset let, byla severní hradba nejméně o půldruhého metru vyšší než dnes. Kdyby to tak pokračovalo, nezbude za čas z hradu vůbec nic. Naším cílem je zachovat památku i pro další generace a samozřejmě také zajistit bezpečnost návštěvníků, které ohrožuje padající kamení,“ řekl starosta Brníčka Jiří Bartoš (nez.).

K urychlení devastace paradoxně možná přispělo i odlesnění vrcholu kopce před několika lety. Pohledu na hrad to sice prospělo, už se neztrácí mezi stromy, zdaleka je ze všech stran dobře viditelný, ovšem zároveň sem teď míří čím dál víc turistů.

Přístupové cesty přitom nejsou nijak upraveny, jsou to vyšlapaná koryta, která se erozí dál prohlubují. Kvůli špatné schůdnosti návštěvníci prošlapávají další trasy.

„Hlavní teď bude statické zajištění korun zdiva, které jsou rozvolněny a pomalu se rozpadají. V předstihu už nastoupili archeologové. Mají zjistit, kudy vedl základ hradby při vstupu do paláce,“ uvedl starosta.

Hlavní záchranné práce začnou ještě v červenci a skončit mají v září 2011. Vyžádají si jeden milion a sto tisíc korun. Devadesát procent z toho uhradí obci dotace z Programu rozvoje venkova. Starosta upozorňuje, že to je jen začátek.

„V dalších letech by měly práce pokračovat, záležet bude ale na dotacích, protože tím nechceme zatěžovat obecní rozpočet,“ uvedl Jiří Bartoš.

Obec Brníčko získala památku do svého vlastnictví po roce 1989, kdy musela odkoupit pozemky pod hradem.

Romantická zřícenina pro národní slavnosti

Počátky hradu jsou vzhledem k nedostatku písemných zpráv nejasné.

Původním střediskem panství bylo Dubicko a teprve někdy ve třicátých letech 14. století si potomci Benedy z Dubicka rozdělili rodové statky.

Do té doby spadá zřejmě i stavba nového hradního sídla. Stavebníkem byl nejspíš Benedův pravnuk Ctibor Morava. Nejznámější majitelé, rod Tunklů, se na scéně objevili v roce 1434.

Protože se přidali k husitskému králi Jiřímu z Poděbrad, hrad se stal terčem nájezdů jeho nepřátel. Války ho velmi poškodily. V roce 1516 je již označen jako zbořený.

V 19. století se stal majitelem stát. Hrad byl místem prvního velkého táboru lidu v době státoprávních bojů roku 1869. Setkání se tehdy zúčastnily na čtyři tisíce lidí z celé severní Moravy.

I za předmnichovské republiky byla romantická zřícenina využívána k národním slavnostem.