Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruiny bývalé textilky Perla ze Zábřehu zmizí

Zábřeh – Z centra Zábřehu pravděpodobně zmizí zchátralé a nevyužité budovy bývalého závodu Perla. Jádro podniku, který v minulosti býval největším zaměstnavatelem ve městě, by mohlo jít k zemi v brzké době.

26.4.2014
SDÍLEJ:

Areál bývalého závodu Perla v Zábřehu.Foto: DENÍK/Petr Krňávek

„Pokud budou všechny podklady v pořádku, vydá Stavební a vyvlastňovací úřad v Zábřehu na přelomu dubna a května rozhodnutí o demolici tří stěžejních objektů v areálu," sdělila mluvčí zábřežského městského úřadu Lucie Mahdalová.

Zchátralé budovy včetně dvou komínů patří společnosti Moravský zemský holding. Již nyní zde běží přípravné práce. Parta dělníků vyklízí nevyužité haly.

„Všechny baráky pocházejí z doby, kdy továrnu vlastnili původní majitelé z rodiny Brassů. Bývala v nich přádelna, skárna, kotelna," vzpomíná důchodce František, který v textilce desítky let pracoval.

Vedení města vítá, že opuštěné budovy z centra Zábřehu zmizí. I když je majitel před časem zabezpečil a znepřístupnil, začali do nich zakrátko znovu pronikat nezvaní návštěvníci. Radnice a policie měla tuto lokalitu dlouhodobě vytipovanou jako nebezpečnou.

„Stahovaly se tam různé kriminální živly. Je to jizva na tváři města, demolice je nejlepší řešení. Pak už nebude hrozit, že se tam stane kriminální čin, vypukne požár a podobně," řekl starosta Zábřehu František John.

V roce 2011 město s majitelem zchátralých budov komunikovalo o jejich možném odkupu za zhruba patnáct milionů korun. Po diskusi radní tuto variantu zamítli. Město by totiž získalo pouze třetinu areálu, zbytek patří jiným vlastníkům. Na revitalizaci území by v té době navíc nezískalo dotaci.

„Nejedná se již o ucelený areál, využití ze strany města by bylo problematické," řekl starosta John.

O získání celé bývalé textilky do vlastnictví města usiloval za svého funkčního období bývalý starosta Zábřehu Petr Fabián. Plán na odkup areálu a jeho revitalizaci však neprošel zastupitelstvem.

Komplex byl následně rozprodán mezi řadu majitelů. Nyní částečně žije. Funguje zde výroba netkaného textilu, stolařství nebo ubytovna. Těchto objektů se demolice nedotkne.

Místo po zbouraných budovách by mohlo v budoucnu sloužit pro bydlení, menší obchody či služby. Překážkou pro výstavbu výrobního závodu nebo rozsáhlejšího obchodního centra je špatná dopravní dostupnost.

Textilní továrna v Zábřehu existovala od 19. století. V roce 1859 do ní majetkově vstoupila německá rodina Brassů. Za této éry podnik zažil velký rozmach. V době druhé světové války přešel na zbrojní výrobu, v roce 1945 byla rodina Brassů přesídlena do Německa.

Textilka se v roce 1953 stala součástí národního podniku Perla. V dobách největšího rozmachu zde ve dvou směnách pracovalo 840 zaměstnanců a devadesát učňů. Závod byl největším zaměstnavatelem v celém městě.

Na konci osmdesátých let pracovalo v bavlnářském podniku na výrobu příze zhruba 730 lidí, v roce 2004 to bylo už jen 144. Závod ukončil výrobu v roce 2005.

Bývalé textilky chátrají, mizí i ožívají

Plocha po zdemolovaném závodu firmy Slezan v Hanušovicích.Chátrání, demolice nebo nové využití. Tři možnosti, jak skončily areály bývalých textilek na Šumpersku. Fungovat jich zůstal do dnešních dnů pouhý zlomek.

Dlouhé roky chátrání a devastace postihly velké části bývalých textilek Hedva a Perla v Zábřehu. V případě Hedvy se jedná o rozsáhlé haly u rybníku Oborník, u Perly o komplex tří nejstarších budov, které tvoří jádro areálu a pro něž se nepodařilo najít využití.

V někdejší Perle čeká zchátralé stavby v dohledné době nejspíš demolice. Tu již má za sebou drtivá většina budov bývalé textilky Slezan v Hanušovicích.

Výroba se v podniku zastavila v prosinci 2008. Po jeho uzavření insolvenční správce nabízel celý areál k prodeji. Nenašel se však zájemce, který by byl ochoten odkoupit celý komplex i s budovami. Zájem byl pouze o části pozemků.

„Vzhledem ke stáří a stavebně technickému stavu budov proto bylo rozhodnuto jich většinu zdemolovat,\" sdělil loni na podzim právník správy nemovitostí firmy Slezan Luděk Korč. Z hanušovické pobočky Slezanu tak zůstaly stát pouze objekty malé vodní elektrárny.

Existují ale i případy, kdy se bývalým textilkám podařilo vdechnout nový život. Příkladem je areál v Potůčníku u Hanušovic. Zdejší tírnu lnu vlastnila do roku 1993 společnost Čemolen, následně zde výroba fungovala pod hlavičkou firmy Ligra ze Starého Města. Provoz v červnu 1997 ukončily povodně a následný nedostatek zakázek.

Areál chátral až do roku 2003, kdy byl na Ligru vyhlášen konkurz. Do dvou let se podařilo objekty rozprodat převážně stávajícím nájemcům.

Dnes v Potůčníku podniká několik firem. Vznikají tu například roubenky, nejvíce lidí zaměstnává firma vyrábějící koloběžky.

Využít se podařilo také pobočku bývalého podniku Moravolen ve Starém Městě. Od roku 2004 si továrnu postupně pronajímala a následně odkupovala společnost Pro-bio věnující se výrobě biopotravin. V současné době zabírá téměř celý areál.

„Postupně jsme jej opravovali, letos dokončujeme rekonstrukci posledního objektu," řekl jednatel firmy Martin Hutař.

Autor: Petr Krňávek

26.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Draci začali v Opavě dobře, potom ale nezvládli závěr

Ilustrační foto

Sloučenou školu lidé nevzali za svou, usiluje o lepší pověst

Město strážníkům přidá na výplatě. A stále hledá nové

O zvýšení platů městských strážníků rozhodli šumperští radní. Budou dostávat o tři tisíce korun více než dosud. Město si tak chce městské policisty udržet a také nabrat nové lidi. To se zatím nedaří.

Senior v zatáčce sestřelil Alfu Romeo

Dvě auta se střetla v úterý 17. října po osmnácté hodině mezi obcemi Zábřeh a Rovensko.

VIDEO: Převrácený jeřáb po tragédii stále visí nad vodou

Mimořádně komplikovaným úkolem je vyproštění havarovaného autojeřábu z hrany dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Ani pátý den po nehodě práce ještě nezačaly.

Škola v Jeseníku začala učit polštinu. Zájem je velký

Ze dvou stran jej obklopuje Polsko, přesto se žáci z Jesenicka neměli možnost jazyk svých sousedů naučit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení