Rumanovi konečně mohou do patra svého domu, kde původně vybudovali prodejnu a byt pro dceru. Dokončit mohou i druhý byt v podkroví. Stále však nemohou v patře vyvětrat. Soused jim zazdil okna a soudí se o vlastnictví zdi.

„Soud potvrdil jen to, co jsem tvrdil. Od začátku jsem byl přesvědčen, že pravda je na naší straně, ale dokázat to stálo spoustu let života a peněz,“ prohlásil Jaroslav Ruman.

„Teď budu žádat stavební úřad o změnu užívání z bytových na nebytové prostory, abychom mohli otevřít obchod. Požádám i o stavební povolení na úpravu podkroví. Rád bych zde dokončil byt, ale chybí mi na to peníze,“ přiblížil Ruman plány na nejbližší dny.

Proč soudu trvalo tolik let, než uznal, že jednopatrový dům nemohl být bez schodů a že tento jediný přístup do patra nemohl patřit sousedovi, Jaroslav Ruman nechápe.

Za vše přitom může pochybení odboru majetku, který v roce 1990 špatně sepsal kupní smlouvy na dva domy a nedostatečně ošetřil vlastnické vztahy Rumanových a jejich sousedů.

Při vydání stavebního povolení navíc město opomnělo obeslat souseda jako účastníka řízení. Když Jaroslav Ruman začal budovat v přízemí dvě prodejny, v patře kancelář a svým, tehdy malým dcerám, připravoval dva byty, soused se ozval.

Požádal o odstranění schodiště, které je pro Rumanovy jedinou spojnicí do patra. Nárokuje si společnou zeď. Tento spor dosud řeší Okresní soud v Šumperku. Rumanovi po jeho zásahu už nezkolaudovali. Soud po roce a půl tahanic totiž zrušil stavební povolení.

„Tyto dva domy měly jednoho majitele a nikoho nevzrušovalo, že je schodiště na vedlejším pozemku. V roce 1990 ale město domy při prodeji rozdělilo. Chybu udělal soudní znalec. My jsme dům koupili i se schody,“ řekl Jaroslav Ruman.

Velkým snem manželů Rumanových je dotáhnout spory do konce a slyšet verdikt, že zeď mezi oběma domy je společná. Doklady z archivů k tomu mají. Jen musejí počkat na verdikt soudu. „Když budu mít rozsudek, musí úřady nařídit sousedovi, aby odstranil zeď, a nám uvolnit v patře okna. Počkám si na to,“ řekl Ruman.

Stejnou trpělivost mají manželé i v otázce mezinárodního soudu. Před pěti lety podali na český stát za nečinnost soudu žalobu do Štrasburku. Stát žalují o pět milionů korun.

„Jde mi o morální zadostiučinění. České soudy nás zničily. Plánoval jsem, že tento dům se postará o celou rodinu. Bude zde mít prodejnu žena a obě dcery byty i prodejny nebo kanceláře. Starší dcera nám odešla do Anglie a manželka má zdravotní problémy,“ dodal Ruman.