Kvůli pochybení odboru majetku, který špatně sepsal kupní smlouvy na dva domy a nedostatečně ošetřil vlastnické vztahy Rumanových a jejich sousedů, nemůže rodina užívat dům, který od města zakoupila v roce 1990. Manželé Rumanovi obrátili i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Černou můru manželů Rumanových odstartovala banalita. Město totiž při vydání stavebního povolení na opravu domu Rumanových opomenulo obeslat majitele sousedního domu. Ten měl být podle zákona účastníkem řízení.
Když Jaroslav Ruman začal budovat v přízemí svého domu dvě prodejny, v patře kancelář a svým, tehdy malým dcerám, připravoval dva byty, soused se ozval.
Tvrdí, že mu patří zeď společná pro oba domy a schody vedoucí do patra domu Rumanových. Tím pádem nebyla povolena kolaudace stavby.
Okresní soud v Šumperku po roce a půl tahanic totiž zrušil stavební povolení.
„Tyto dva domy měly kdysi jednoho majitele a nikdo se tedy nezabýval tím, že schodiště leží na vedlejším pozemku. V roce 1990 ale město domy při prodeji rozdělilo. Chybu údajně udělal soudní znalec, který při oddělování pozemků postupoval nesprávně a některé záležitosti vůbec neřešil. Jako je právě společná zeď a schody,“ řekl Jaroslav Ruman.
Soused ale trvá na tom, aby bylo z jeho pozemku schodiště, které je pro Rumanovy jedinou možnou přístupovou cestou do patra, odstraněno.
Právě kvůli schodům nemohou maželé pronajímat prodejnu a ani využívat byty. Oficiálně se totiž do nich nemají jak dostat.
Otázka schodů by měla být po šestnácti letech konečně vyřešená. I když, jistý si pan Jaroslav není. U soudu si totiž už dvakrát vyslechl, že přístup do patra je jejich. Poprvé v roce 2003, podruhé o tři roky později. Soused se ale odvolal a kauza je nyní u Krajského soudu v Olomouci.
Peripetie zažívá i kvůli společné zdi. Soused tvrdí, že je jeho.
„Dokumenty z roku 1836 dokazují, že náš dům byl postaven jako samostatný objekt,“ brání se Ruman, který už má k případu pěkný stoh materiálů. Měří přes dva metry.
Spor řeší soud v Šumperku. Odvolává se na to, že dokud nebudou vyřešené schody, nepadne rozhodnutí o zdi.
Soused si mezitím žádné trápení nepřipouští. Bez stavebního povolení zazdil Rumanovým všech pět oken, která vedou směrem na jeho pozemek, a načerno si na dvoře postavil přístřešek. V patře domu Rumanových se tak kvůli nemožnosti větrání tvoří plíseň.
Manžele ale přes všechny spory se sousedem nejvíce trápí dopad případu na rodinu. Dcera se odstěhovala do Anglie. S bydlením v domě příliš nepočítá ani mladší, dnes osmadvacetiletá dcera. Nejhůře celou situaci nese Bohumila Rumanová, která se z problémů psycicky zhroutila.
Rumanovi se před lety obrátili na ombudsmana, který jim dal za pravdu. Poslal dokonce i návod, jak spor řešit. Stavební úřad však odmítá problém rozseknout a udělit stavební povolení.
„Majitelé se soudí o zeď i o přístup do patra. Dokud soud nerozhodne, do případu nebudeme zasahovat,“ řekl šéf stavebního úřadu, majetku a investic Ladislav Cabadaj.
Rumanovi už ze zoufalství nad nečinností soudů hledají pomoc u mezinárodního tribunálu ve Štrasburku.
„Tam kauza leží čtyři roky. Zatím nám přišlo jen doporučení, abychom se obrátili na ministerstvo spravedlnosti. To teď věc zkoumá,“ řekl Ruman, který od státu za všechny problémy požaduje pětimilionovou náhradu škody.