Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruské sankce poškodí všechny zemědělce, tvrdí ředitel Úsovska

Klopina – Zákaz dovozu masa, mléka a mléčných výrobků, ovoce, zeleniny a dalších potravinářských produktů, který zavedlo Rusko jako odvetné opatření proti sankcím ze strany států Evropské unie bude mít dopad na české zemědělce.

15.8.2014 3
SDÍLEJ:

Generální ředitel společnosti Úsovsko se sídlem v Klopině Jiří Milek.Foto: DENÍK/Michal Krestýn

Akciová společnost Úsovsko se sídlem v Klopině s Ruskem obchoduje už dlouhá léta. Vyváží tam jednak potravinářské zboží, například müsli tyčinky, které vyrábí na dvou plně automatizovaných linkách v Klopině, tak také technologické celky. Jedná se například o čističky odpadních vod, které vyrábí šumperská společnost Fortex.

Ani jedné z komodit se sice netýká zákaz ze strany Evropské unie ani Ruska, přesto společnost už teď pociťuje ztráty z obchodů s Ruskem.

A další propad zřejmě přijde s poklesem cen mnoha zemědělských produktů.

„Projeví se to hlavně na jablkách, které zůstanou na evropských trzích, protože je nebude možné vyvézt do Ruska. Podobně budou na našem trhu přebytky mléka, masa nebo obilí, což samozřejmě bude tlačit cenu dolů," upozorňuje v rozhovoru pro Deník generální ředitel společnosti Úsovsko Jiří Milek.

Jak dlouho už obchodujete s Ruskem?
Československo a Česká republika měla v Rusku vždycky dobrý odbyt na naše zboží. Po mnoha letech se nám podařilo dostat na tamní trhy. Nějakých devatenáct let už vyvážíme do Ruska potravinářské zboží. Posledních asi deset let pak exportujeme také technologické celky, jako jsou čističky odpadních vod ze šumperského Fortexu.

Neobáváte se ztráty tohoto trhu?
Zatím nespadáme ani s potravinářskými produkty, ani s průmyslovými výrobky pod ty celní kódy, u nichž je zakázáno do Ruska vyvážet. Nicméně vše souvisí se vším. Podle mě bude celá situace ještě gradovat, protože ani z jedné strany nevidím snahu o racionální řešení problému. S krizí je ohrožený celý obchod s Ruskem do budoucna. Jestli budeme Rusy dráždit, tak za chvíli zastaví veškerý obchod, protože nemají důvod dovážet výrobky od nás.

Neočekáváte, že Rusové ustoupí a sankce odvolají?
Rusové sankce hned tak neodvolají, to by se museli evropští politici hodně snažit. Myslím si, že necouvnou. Mám s Rusy velké zkušenosti, žil jsem tam dokonce nějaký čas na vesnici, takže vím, jak ti obyčejní lidé přemýšlejí. Jim vůbec nevadí, že tam nebudou jablka nebo nějaký sortiment, jsou na to zvyklí.
Tady kdyby teď nebyly třeba banány nebo vepřové maso, tak bude pomalu povstání. Jim je to jedno. To je ten rozdíl mezi ruskou a naší mentalitou. Každý říká, že oni to nevydrží a couvnou. Nebude to tak, vedení země nemá potřebu couvat, protože národ ho netlačí.

Na Majdanu udělali normální puč

Jaký je váš názor na zavedení sankcí ze strany Evropské unie?
Celá Evropa má růst postavený na obchodu s Ruskem. Pokud to skončí, bude tady stagnace. Nebude práce, lidé nebudou mít peníze, přestanou nakupovat zboží, takže se dostaneme zpátky na začátek krize. Nevím, v čem jsme si těmi sankcemi pomohli.
Přitom na Majdanu několik tisíc lidí udělalo normální puč. Pokud měli špatného prezidenta, měli ho demokraticky odvolat, případně soudit, takhle je to anarchie.
Pokud naše vláda tvrdí, že sankce budou mít vliv ve výši 2,3 miliardy, což je objem nynějšího českého exportu do Ruska, tak já tvrdím, že vliv bude minimálně desetkrát větší.

Bylo tedy zavedení sankcí chybou?
Politici než udělají nějaké rozhodnutí, tak by měli znát důsledky takového kroku. Ale oni si nedělají žádné analýzy, jen plácají jeden přes druhého. Je to tím, že v životě nepracovali, neřídili žádný podnik, do politiky šli přímo ze škol a přitom nic neumí, nemají hospodářský přehled. Tohle by normální hospodář neudělal.

Zaplatíme vstup a Putin to zakáže

Utrpěla vaše společnost už v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí nějaké škody?
Máme už i nějaké přímé škody na potravinářském zboží, vyvážíme tam müsli tyčinky. Válkou mezi Ruskem a Ukrajinou se ale propadl ruský rubl. Momentálně ztrácíme měsíčně asi dvě stě padesát tisíc korun. Museli jsme snížit cenu v eurech, protože se propadl rubl a kdybychom nechali cenu stejně vysokou, tak bychom tam už nevyváželi. Obchodníci by naše zboží nechtěli, jelikož by bylo příliš drahé. Museli jsme proto o deset procent snížit cenu. To platí přibližně od února.

Řešíte aktuálně nějaké problémy v souvislosti s obchody v Rusku?
Nejhorší je, že jak si postupně budujeme postavení, tak se nám třeba podařilo od letošního ledna vstoupit do nového obchodního řetězce. Teď máme nabídku od největšího ruského řetězce Magnit. Já ale váhám, jestli podepsat smlouvu, protože s tím jsou spojené nějaké poplatky, třeba zalistovací.
A teď si vezměte, že my zaplatíme za vstup do řetězce, a jde třeba o milion, a Putin se rozhodne, že dovoz zakáže. A nenaděláte nic. Stejně tak nevím, jak bude postupovat naše strana, jestli se uklidní, nebo naopak sankce rozšíří.

V Rusku se dá podnikat

Rusové zavedli sankce ze dne na den, nikdo na to nebyl připravený. Obávali jste se, že tím utrpíte ztráty?
Den předtím, než byly ruské sankce zavedeny, odjížděl náš kamion. Stál na polsko-běloruských hranicích v Brestu v den, kdy to vyhlásili a my jsme nevěděli, zda projede, nebo ne. Naštěstí řidič za dva dny volal, že už prošel celnicí bez problémů.
Kdyby se musel vrátit, byly by škody obrovské. V jednom kamionu je skoro půl milionu tyčinek, jenomže jsou v ruském obalu. Prodávat tady se to nesmí, znovu přebalit se nevyplatí a navíc by se při tom tyčinky polámaly. Takže je můžete rovnou vyvézt na skládku. V kamionu je přitom zboží za nějakého 1,4 milionu.

Jak se vůbec v Rusku podniká?
V Rusku jsme si nechali jeden společný podnik v Jekatěrinburgu, přes který vyvážíme právě čistírny odpadních vod. Pohybuji se tam léta a docela často, zrovna za dva týdny tam letím domlouvat nějaké dodávky.
V Rusku se dá podnikat. Devatenáct let vyvážíme müsli tyčinky do Moskvy, kde spolupracujeme s jedním partnerem. Přestáli jsme všechny krize rublu, vždycky nám všechno zaplatili. Všechny problémy, jako například když se nám ztratil kamion, se podařilo vyřešit k naší spokojenosti. Přitom jsme patnáct let neměli mezi sebou ani podepsanou smlouvu, všechno fungovalo jen na ústní dohodě.

S Ukrajinci se obchoduje těžko

Měli jste i další závody na Ukrajině a v Bělorusku. Tam je podnikatelské prostředí horší?
Ukrajinskou společnost jsme zrušili, protože s nimi se obchoduje opravdu těžko. V této zemi nic neplatí, sliby se nedodržují.
V Bělorusku jsme měli poměrně dobrý závod na výrobu čističek, ale tam je trochu problém s politickou situací, takže jsme se po nějaké době rozhodli tento podnik prodat.

Patříte mezi velké producenty jablek. Jak se vás dotkne embargo na dovoz ovoce do Ruska?
Polsko do Ruska exportovalo nějakých sedm set tisíc tun jablek. Dnes zůstanou tady v Evropě, s čímž bude obrovská potíž a zhroutí se celý trh s jablky v Evropě. Nikdo dnes není schopen říct, co bude. To by někdo musel těch sedm set tisíc tun jablek vykoupit a vysypat do moře, aby to nemělo vliv na cenu a na trh.
Řetězce budou chtít samozřejmě nakoupit co nejlevněji a cenu v obchodech popustí jen opticky o pár procent, tak se chovají vždycky. To jsou ty následné ztráty, které nás ještě čekají.

Pracovní místa v ohrožení

Kolik jablek ročně vyprodukujete a kolik je na to vázaných pracovních míst?
Máme asi tři sta hektarů ovocných sadů, takže jsme velcí ovocnáři. Ročně podle úrody produkujeme šest až sedm tisíc tun jablek. Z toho se přibližně dvanáct set až třináct set kilogramů usuší do müsli tyčinek, přibližně stejné množství menších vytříděných jablek se zpracuje na mošt a zbytek dodáváme na trh jako konzumní jablka. Je na to tady navázaných přibližně padesát kmenových zaměstnanců, k tomu při sklizni zaměstnáváme sto až sto dvacet brigádníků.

Co se stane, pokud cena klesne příliš nízko?
Část úrody, která je letos dobrá, třeba ani nebudeme sklízet, pokud bude cena příliš nízká. Výrobní cena je někde kolem pěti korun za kilogram. Pokud cena spadne pod tuto sumu, tak už nemá cenu jablka ani sklízet.

Projevilo by se to na počtu pracovních míst?
To je zatím hodně těžké odhadovat, ale pokud bychom část úrody nesklízeli, tak bychom samozřejmě potřebovali méně brigádníků. Pokud Poláci vrhnou jejich jablka na náš trh, budou zřejmě ohrožena i nějaká místa v ovocnářství.
Uvidíme, jaký to bude mít další dopad a co bude následovat. Pokud by třeba Rusové zakázali dovoz i müsli tyčinek, tak by to mělo dopad také na tuto výrobu a museli bychom propustit třeba jednu směnu. V tuto chvíli je to ale věštění z křišťálové koule.

Zemědělci v Poslku pojištění neplatí

Jak těžké je najít nová odbytiště?
Je to velmi těžké a především to stojí peníze, například na předělání obalů. Navíc globalizace už obletěla celý svět, trhy už jsou všude rozdělené. A Amerika nás na jejich trh nepustí, to je všem jasné.

Jaké je řešení?
Řešením je jedině změna struktury výroby. My už jsme stejně začali snižovat výměru ploch, na kterých pěstujeme ovoce, protože v nové zemědělské politice EU se snížila dotace na hektar jabloní asi o pět tisíc korun a na sady, které jsou starší jak pětadvacet let, se nedaly žádné peníze. Bohužel těchto sadů je v republice přibližně polovina a u nás je to zhruba stejné číslo.

Bez dotací se ovoce pěstovat nedá?
Šlo by to, ale to by museli být bez dotací všichni, ne jenom někdo, jinak jsou to nerovné podmínky. V evropských dotacích jsou stále velké rozdíly, ale s tím se dá nějak žít. Ale co se týče národních dotací, tak tam je naše země úplně mimo.
Například v Polsku lidé zaměstnaní v zemědělství neplatí sociální ani zdravotní pojištění. A to už je třicet procent mzdových nákladů. Proto je tamní ovoce a zelenina levnější.

Pro řetězce musíme být spolehliví

U Klopiny nyní budujete nový sad se sítěmi na ochranu proti kroupám. Má tedy ovocnářství nějakou perspektivu?
Pokud chceme dodávat řetězcům, tak musíme být spolehlivý partner. Problém s kroupami máme v posledních letech. Děda, který tady celý život hospodařil, mně říkal, že kroupy nepamatuje. Ale nám třeba za osm let šestkrát přijdou kroupy a jednou nám pomrznou stromy v květu.
Proto jsme museli část sadů zasíťovat, abychom ochránili úrodu. Stojí to velké peníze, sítě se budují na pětadvacet let. Pod sítěmi máme zatím dva sady, dvanáct hektarů v Klopině, asi dvaačtyřicet hektarů v Újezdu. Nyní stavíme další v Klopině na dvaatřicet hektarech. To ale asi bude poslední sad.
Hektar zasíťování stojí čtyři sta tisíc korun, s výsadbou jabloní šest set tisíc. Trvá dlouho, než se to vrátí. Na polích dnes vyděláte víc.

Čím tedy sady nahradíte?
Budeme pěstovat klasické polní plodiny – kukuřici, ječmen, pšenici, řepku nebo třeba mák.

Vraťme se k ruským sankcím. Projeví se i jinde v zemědělství, ne jen v ovocnářství?
Určitě. My produkujeme také mléko, kde se to také projeví. Pokud například Madeta exportovala do Ruska čtrnáct set tun sýrů a v každém kilogramu sýra máte osm až deset litrů mléka, tak to znamená čtrnáct milionů litrů mléka ročně, které zůstane na našem trhu. Samozřejmě se to projeví na ceně.

Sadaře s úvěrem to může zničit

Co další komodity, například maso nebo obilí?
S masem je to stejné. Nejvíc ho produkují Němci, Holanďané, Belgičané a Dánové. U nás je ročně přebytek asi tři miliony tun obilí, které se exportuje právě do těchto zemí, kde ním krmí prasata a exportují je do Ruska. Když teď zastavili výkrm, obilí se nevyveze, cena půjde dolů a celý sektor zchudne.
Poslední výrobci masa, kterých mimochodem z původního počtu nezbyla ani polovina, zkrachují, protože nedostávají takové dotace jako v jiných zemích. I tady se to projevuje, protože výsledky mají naši chovatelé lepší než ti zahraniční. Mají více selat na prasnici i nižší spotřebu krmiv na jedno kilo přírůstku.
Bez dotací ale nemůžou konkurovat. Chovy pak zaniknou a až se v jeden moment zavřou hranice, tak půjde cena masa na troj až čtyřnásobek.

Jaké další dopady může rusko-ukrajinská krize mít?
Vlivů, které se mohou projevit, je víc. Mluví se například o naftě a o přerušení jejího transportu přes Ukrajinu, což také může mít nějaký dopad. Přitom nafta je pro zemědělství důležitou surovinou.
Následující měsíce tedy budou pro zemědělce hodně těžké.
Nebudeme stahovat kalhoty, když brod je daleko. Vždycky jsme to nějak přežili. My máme tu výhodu, že nejsme zaměření jen na jeden druh produktu, ale naše uskupení má spoustu aktivit, takže vždycky některý segment jede a daří se mu a některý třeba narazí na nějaká úskalí.
Chudák je ten, kdo má třeba dvacet hektarů sadů, má postavené sklady, vzal si na to úvěr, který musí splácet. Když přijde něco takového, tak ho to zlikviduje.

Není koncepce

Co ještě vás trápí?
Od revoluce tady chybí základní koncepce, která by nastavila v zemědělství nějaká pravidla, která by bylo možné korigovat, ale jen mírně, ne neustále létat nahoru a dolů, jako třeba v daňových věcech.

Můžete uvést příklad?
Například obnovitelné zdroje. Postavili jsme čtyři bioplynové stanice a čtyři fotovoltaické elektrárny, ale na střechách. I když obhospodařujeme sedmnáct tisíc hektarů půdy a mohli jsme si vybírat, kde bychom mohli postavit obrovské parky, tak jsem řekl, že na zemědělské půdě je stavět nebudeme.
Umístili jsme je na střechy hospodářských objektů, kde nikomu nevadí, nejsou prakticky vidět. Pak najednou pan Kalousek na to zavedl šestadvacetipro­centní daň bez ohledu na to, jestli šlo o fotovoltaické elektrárny, ve kterých si někteří „podnikatelé" jen prali špinavé peníze, nebo jste to udělal v malém a nikomu neškodíte.
U bioplynových stanic jsme měli mít pětileté daňové prázdniny. Po dvou letech nám je zrušili.

Tady už ne 

Které další změny vás zasáhly?
Nařídili nám třeba zaknihovat akcie. Týká se to asi šesti set bývalých družstevníků, kteří vlastní akcie. My přitom vedeme knihu akcionářů, jsou v listinné podobě se jménem, ale ani to nestačilo. Přitom každé eseróčko založené někde v Karibiku nikomu nevadí. Nás zaknihování stálo přes půl milionu. Teď po roce se zase začalo mluvit o tom, že se to zruší.
To vás přestane bavit podnikat.

A přestalo vás to opravdu bavit?
V zimě jsem už byl tak naštvaný, že jsem začal hledat další investiční příležitosti pro tuto společnost, ale za hranicemi, třeba v Rakousku, Německu, Slovinsku. Tady už ale ne.

Autor: Michal Krestýn

15.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Draci začali v Opavě dobře, potom ale nezvládli závěr

Ilustrační foto

Sloučenou školu lidé nevzali za svou, usiluje o lepší pověst

Město strážníkům přidá na výplatě. A stále hledá nové

O zvýšení platů městských strážníků rozhodli šumperští radní. Budou dostávat o tři tisíce korun více než dosud. Město si tak chce městské policisty udržet a také nabrat nové lidi. To se zatím nedaří.

Senior v zatáčce sestřelil Alfu Romeo

Dvě auta se střetla v úterý 17. října po osmnácté hodině mezi obcemi Zábřeh a Rovensko.

VIDEO: Převrácený jeřáb po tragédii stále visí nad vodou

Mimořádně komplikovaným úkolem je vyproštění havarovaného autojeřábu z hrany dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Ani pátý den po nehodě práce ještě nezačaly.

Škola v Jeseníku začala učit polštinu. Zájem je velký

Ze dvou stran jej obklopuje Polsko, přesto se žáci z Jesenicka neměli možnost jazyk svých sousedů naučit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení