„Nedostatek srážek je na střední Moravě ohromný, jsme na 45 procentech obvyklého úhrnu. Zatím to nejvíce dopadá na jarní ječmeny a pšenice, ale pokud sucho dál potrvá, může mít dosah i na ozimy. Rostliny ztrácejí kořenové systémy, a tím pádem jim chybí příjem živin. Co má kořenový systém, už nemá pro vodu kde sáhnout,“ shrnul Jaroslav Mackovík, agronom Zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici u Přerova, která hospodaří na 1 300 hektarech orné půdy.

Následky na úrodu mohou být fatální.

„Každá kapka, která spadne shora, problém trochu oddaluje, ale to je tak asi všechno. Přidáváme do půdy listové výživy, abychom obiloviny trochu podpořili, ale kvůli nedostatku vody je nepřijímají. Snad zaprší, přece nás to nenechá v takovém útlumu,“ doufá Mackovík.

O moc lépe na tom nejsou ani zemědělci v Troubkách. „Letos napršelo jen 69 milimetrů srážek, zaorávat jsme ale kvůli suchu zatím nemuseli. Teď provádíme postřiky proti chorobám a za dva týdny bude další seč vojtěšky, která roste jak vzteklá,“ přiblížil práce na poli agronom společnosti Troubecká hospodářská Vladimír Kratochvíl.

Také zemědělci v této oblasti zasévali jarní ječmeny do suché půdy.

„Zasévali jsme kolem 10. března, je tedy méně odnožený než obvykle a výnos může být nižší. Pšenice kvůli teplému počasí kvetou dříve, ale jsou nízké. Pomohlo by nám, kdyby spadlo alespoň 30 milimetrů srážek,“ dodal.

V teple a suchu se nebývale daří škůdcům - a obrovským problémem jsou letos nejen pro zemědělce na polích, ale i sadaře, mšice. Může za to mírná zima a prudké oteplení.

„Mšic jsou všude mraky a boj s nimi je náročný. Když stromy ošetříte postřikem, mravenci je sem zase vrátí. Je to tedy běh na dlouhou trať. Klima, které teď panuje, mšicích naprosto vyhovuje,“ shrnul Jiří Kopetzký, správce sadů Zemědělského družstva Podhradí v Týnu nad Bečvou. Mnozí pěstitelé ovocných stromů takovou situaci dlouho nepamatují a mluví o kalamitě.

Nový nadjezd nad železniční tratí v Dluhonicích.
Mezi Přerovem a Olomoucí nepojedou vlaky, kompletní výluka bude půl dne

Kvůli suchu jsou nízké průtoky

Rostoucí teploty, nízké měsíční úhrny srážek a zvyšující se nároky vegetace na spotřebu vody - to vše má za následek nízké průtoky v řekách. Vodohospodáři už na řadě míst musejí dotovat toky vodou z nádrží.

„Letošní březen patřil k nejméně deštivým za posledních deset let. Nízké srážkové úhrny společně se slabou sněhovou pokrývkou mají za následek klesající hladiny řek i podzemní vody. Situaci ještě více zhoršuje vegetace, která v tomto období spotřebovává enormní množství vody,“ vysvětlil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Průtoky na vodních tocích jsou proto velmi nízké.

„Například na Rožnovské Bečvě jsme pouze na 8 procentech dlouhodobého měsíčního průtoku, na Vsetínské Bečvě na 16 procentech. V Dluhonicích teče řekou 3,3 metru krychlových za vteřinu, což odpovídá 18 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku. Jsou to tedy výrazně podprůměrné hodnoty. Nejlépe je na tom řeka Morava, kterou teče kolem 30 procent dlouhodobého měsíčního průtoku,“ upřesnil.

Jako na smilování čekají na déšť také přerovští rybáři.

„Sucho nás trápí, máme totiž dva přírodně napájené rybníky - jeden v Želatovicích a druhý v Předmostí. To, jestli se naplní, závisí pouze na srážkách. Rybník v Předmostí prošel revitalizací, která byla dokončena před několika týdny. Napouštíme ho už asi měsíc a dno je sotva zakryté vodou,“ zmínil předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Přerově Alexander Majer.