S plánem přehrad obce nesouhlasí. Není jim to nic platné

Generel těchto lokalit nedávno schválila ministerstva zemědělství a životního prostředí. Jeho cílem je řešit budoucí nedostatek vody.

„Z analýz Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a ze scénářů změn klimatu vyplývá, že ve většině povodí by v roce 2070 chybělo padesát až sedmdesát procent dnes povoleného odběru vody. Výjimkou je jen povodí Odry,“ uvedl Radek Ležatka z ministerstva zemědělství.

Množit se mají extrémní projevy počasí, zejména jarní povodně a letní sucha. Vyrovnat tyto výkyvy by měly právě navrhované přehrady.
Generel vychází ze starších plánů 186 lokalit navržených postupně od začátku 20. století. Pro odpor obcí, které před pěti lety sepisovaly protestní petice, se plán nakonec zúžil na 65 míst. I kdyby na nich žádné přehrady nakonec nevznikly, generel má na ně dopad už dnes. Určuje totiž, co se na území nesmí budovat, aby se pak takové stavby nemusely nákladně vykupovat a likvidovat, kdyby přehrada dostala zelenou.

V lokalitách není možné stavět například silnice, nové mosty, inženýrské sítě, skládky, zařízení pro průmysl nebo těžbu nerostů. Menší stavby jako chalupy jsou povolovány jen jako dočasné.

„Viděl jsem stavební povolení na malou vodní elektrárnu, kde bylo uvedeno, že je vydáno pouze na dobu padesáti let,“ řekl starosta Malé Moravy Antonín Marinov (nez.). Právě Malou Moravu a jejích devět místních částí by případná přehrada postihla v našem regionu nejvíc. Hráz by totiž stála v místě kamenolomu za Hanušovicemi a voda by zatopila celé Vlaské, kterým vede jediná spojnice obce s Olomouckým krajem a taky železnice. Přehrada by od světa zcela odřízla osady Vysokou a Vojtíškov.

„O údolní přehradě se tady mluví snad šedesát let, teď ale dostal záměr konkrétnější podobu. Lidi trochu počítají s tím, že se nikdy neuskuteční, náklady by totiž byly astronomické. Ale žádný investor sem nepůjde, když nemá jistotu perspektivy. A bez ní se oblast navíc vylidňuje. Rok co rok klesá počet obyvatel obce o deset až dvacet lidí,“ řekl starosta Marinov. Malá Morava je jednou z deseti obcí, které zaslaly ministerstvu písemný nesouhlas s generelem. Ten jí ale není nic platný, jde o stavby ve vyšším zájmu.

Pod vodou přehrady by zmizela i silnice z Hanušovic do Starého Města. Hladina by sahala až po odbočku na Chrastice. Ze Starého Města by se muselo jezdit oklikou přes Vikantice a Brannou, tedy po silnici, jejíž údržba je v zimě velmi problémová.

„Záměr nám komplikuje život, a kdyby se přehrada skutečně stavěla, znamenalo by to zánik celých osad, i když voda by je nezaplavila,“ řekla starostka Starého Města Vlasta Pichová (nez.).

S generelem nesouhlasí ani Hoštejn, byť by se jeho katastru přehrada dotkla jen nepatrně; voda by zaplavila jen méně frekventovanou komunikaci z Hoštejna přes Drozdovskou Pilu do Štítů. „Přehrada by znehodnotila životní prostředí a turistickou zajímavost oblasti, což je to jediné, co můžeme nabídnout,“ uvedl starosta Hoštejna Jan Kunčar (nez.).

Vodní plocha u Hanušovic by byla vodárenským zdrojem pro severní a střední Pomoraví. Mohla by navíc zajistit protipovodňovou ochranu sídel až po soutok s Moravskou Sázavou.

Přehrada u Hoštejna by byla mimo jiné rezervním zdrojem pro napojení na skupinový vodovod Zábřeh. Zajistila by i protipovodňovou ochranu sídel na Moravské Sázavě.