Jesenické kino má v regionu výsadní postavení. Jako jediné promítá šest dní v týdnu. Další biografy uvádí filmy obvykle jednou týdně.

„Historicky ve městě budova kina byla, ostatní obce většinou promítají v kulturních sálech nebo na radnicích. Jsme rádi, že k nám jezdí lidé z celého okresu,“ poznamenává Pavel Bednařík.

Kina v Česku, mezi nimi i to jesenické, prodělala před necelými deseti lety technologickou revoluci. Digitalizace přinesla nejen novou kvalitu obrazu a zvuku, ale také možnost nasadit film hned po premiéře. Biografy v menších městech tak nemusí čekat týdny, až k nim doputují kopie z velkých sálů. Zprávy o rekordní návštěvnosti z loňského roku svědčí o tom, že kina překonala období odlivu diváků a zájem o ně mezi lidmi neustále existuje.

„Kina jsou stále vyhledávaným místem a překonávají vlny nezájmu kvůli jedné důležité hodnotě: sdílenému zážitku. Že se rozhodne parta kolegyň zajít na novou českou komedii, nebo rodiče či prarodiče vezmou do kina děti. Na filmový klub zase chodí páry nebo kamarádi. Je to něco, co těžko nahradíte, když se díváte na film doma,“ vysvětluje vedoucí.

I jiné taháky než filmy

Kino jako místo setkávání v Jeseníku mimo klasické projekce funguje mnoha dalšími způsoby. Konají se v něm cestopisné přednášky, besedy, město tu pořádá setkání s občany. „Pořádáme bleší trhy, nejbližší 22. února. V únoru také zahajujeme filmový kvíz. To jsou další aktivity, které smysl kina obhajují,“ dodává Pavel Bednařík.

Krom toho, že je vedoucím jesenického kina, dokončuje doktorát na Filmové akademii múzických umění. V minulosti pracoval jako ředitel Přehlídky animovaného filmu Olomouc a umělecký ředitel Asociace českých filmových klubů a Letní filmové školy v Uherském Hradišti.

Podle vlastních slov žije momentálně jednou nohou v Olomouci a druhou v Jeseníku. „Nevylučuji, že se jednou na Jesenicko nastěhuji, ale zatím je příliš brzy,“ poznamenává muž, který letos oslaví čtyřicítku.

Promítání v amfiteátru

Projekce v Jeseníku by rád rozšířil i do amfiteátru ve Smetanových sadech. Letní kino by zde mohlo v sezoně běžet i dvakrát týdně.

„Musíme tam ale mít na stálo nainstalované plátno. Řeší se proto zastřešení konstrukce. Letošek bude ještě provizorní, počítáme s promítáním jednou týdně,“ uvažuje Pavel Bednařík.

Letní pauzy by rád využil k rekonstrukci kamenného biografu. Po ní volá zejména elektroinstalace, zůstat by však nemuselo pouze u ní.

„Spolu s tím bychom rádi otevřeli kinokavárnu. Sloužila by k tomu, aby se tu lidé cítili příjemně, aby tu trávili více času. Kromě toho by byl pronájem kavárny další příjem do rozpočtu,“ uzavírá.