Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného, jak se nechal slyšet minulý týden ve Sněmovně, vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má Covid-19, jako člověka, který na něj zemřel. V Česku se přitom v minulých dnech umíralo, po zohlednění velikosti populace, nejvíce na světě.

„Případ započítávání pacientů Covid-19 pozitivních zemřelých při nehodách je bizarní a naprosto absurdní,“ reagoval v rozhovoru pro Deník ředitel nemocnice Vojenská nemocnice Olomouc Martin Svoboda.

„Budeme-li úmrtí bagatelizovat, tak jich stejně neubude a ještě nutně vznikne otázka, k čemu tedy ta všechna drastická opatření vůbec jsou?“ zamýšlí se.

V tomto týdnu (podle údajů Ministerstva zdravotnictví ČR) překročil počest úmrtí s Covid-19 v Olomouckém kraji hranici 1000 osob. Můžete sdělit, kolik pacientů Vojenské nemocnice Olomouc zemřelo a mělo tuto diagnózu?
Na jaře ve Vojenské nemocnici Olomouc zemřeli 3 covid pozitivní pacienti na covid standardních lůžkách. Na podzim a v zimě k 25. lednu zemřelo celkem 42 osob, z toho 29 na standardním covidovém oddělení a 13 na ARO. Celkem ve Vojenské nemocnici Olomouc na Covid- 19 tedy zemřelo 45 osob.

Dá se říci, kolik skutečně zemřelo na Covid-19?
Mimo jednoho pacienta, kde bezprostřední příčinou úmrtí byl infarkt myokardu, vedeme všechny ostatní jako zemřelé na Covid-19 nebo jeho komplikace, tedy takové, které jsou s ním v jednoznačné příčinné souvislosti.

Na jaře minulého roku jste se obával, že počet může být případně ještě vyšší? Nebo naopak jste se domníval, že epidemie si vyžádá obětí násobně méně než vidíme celkový počet v těchto dnech?
Na jaře jsme se obávali italského scénáře a velmi důsledně dělali vše pro to, aby nenastal, což se podařilo. Po úspěšném zvládnutí jarního období jsem takto silnou podzimní a zimní vlnu Covid-19 nečekal.

Všichni zemřelí tedy měli další onemocnění. Převážně jaká?
Měli i jiná onemocnění, nicméně u mnohých nebyla natolik limitující, aby v případě, že by neonemocněli Covid-19, nemohli ještě několik roků i desetiletí žít. Kombinace s onemocněním Covid-19 však jejich chronické potíže zhoršila nebo jejich předchozí choroby vedly pak při onemocnění Covid-19 k rychlému vyčerpání rezerv pacientů. Časté byly nemoci odpovídající věku - postižení koronárních tepen, vysoký krevní tlak, diabetes, vysoká hodnota cholesterolu a tuků, obezita, omezená pohyblivost, ale i stavy psychického rázu, kožní onemocnění, stavy po mozkových příhodách. Zatím je to jen neověřený výsledek pozorování, ale podle zkušeností našich lékařů se zdá, že kouření není hlavním rizikovým faktorem.

Lze sdělit průměrný věk zemřelých?
Na covid standardním oddělení je průměrný věk zemřelých 79.8 roků s rozptylem od 60 do 91 let, na ARO pak 72.8 let s rozptylem od 53 do 86 let. Průměrný věk pacientů zemřelých na ARO je tedy o 7 let nižší. Průměrná smrtnost na covid standardním oddělení je nyní 8.5 %, na covid ARO více než 7x vyšší, aktuálně 59.1 procenta.

Věk do 40 let byl zcela ojedinělý?
Zemřelého ve věku pod 40 let jsme nezaznamenali.

Leden bude na úmrtí nejhorší

Kdy byla úmrtnost ve VNOL nejvyšší, byl to leden letošního roku či tzv. druhá, podzimní vlna Covid-19?
Na standardním covid oddělení byl vysoký počet úmrtí v říjnu, který je téměř shodný s dosavadním průběhem ledna - ten ale bude jistě horší, nejpříznivější byl listopad s pouhým jedním úmrtím. Covid ARO provozujeme od prosince, leden bude v tomto směru horší.

Pane řediteli, jak se díváte na zlehčování počtu zemřelých v Česku? Jak uvedl pan ministr Blatný v minulém týdnu, že na covid zemřela pouze třetina z celkového počtu. Poukázal, že se vykazuje každý, kdo zemře i při dopravní nebodě a má covid…
Případ započítávání pacientů Covid-19 pozitivních zemřelých při nehodách je bizarní a naprosto absurdní, až se zdráhám uvěřit, že k tomu kdy došlo.

Můžete to vysvětlit těm, kteří sahají po takovém spojení?
Pacienti s prokázaným onemocněním Covid-19 by měl být v izolaci doma nebo v nemocnici, tedy jejich dopravní nehody - pokud se vůbec staly - budou naprosto ojedinělé! Pokud byl někdo po nehodě transportován do nemocnice a tam nějaký čas před smrtí pobýval, jistě mohl být vyšetřen na koronavirus a být pozitivní, jestliže ale dotyčný zemřel na následky nehody, tak rozhodně nebylo v Listu o prohlídce zemřelého jako základní a ani komplikující onemocnění uvedeno "Covid-19", natož aby bylo uvedeno jako bezprostřední příčina smrti! Zcela jistě byla uvedena komplikace úrazu! Ovšem pokud pacient zemřel na komplikující covidový zápal plic, pak je uvedení Covid-19 jako příčiny smrti naprosto v pořádku, i když tam byl přijat kvůli zranění při autonehodě.

To by měl asi vědět každý medicínsky vzdělaný člověk, natož ministr zdravotnictví…
Vyplňování Listu o prohlídce zemřelého se učí již na fakultě v rámci soudního lékařství a je-li vyplněn správně, nemůže se takováto chyba vůbec stát! Profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky tvrdí, že četnost takovýchto zjevných chyb odhaduje maximálně na 10 procent. Já tomu nevěřím, to číslo se mi zdá nadsazené. Ale - jaké toto dělení má vlastně praktický smysl? Pacient byl nemocný, jedna z nemocí byla Covid - 19 - a pacient zemřel…

Snaha zlehčovat dopady covidu? Kde se podle vás vzala tato česká „netečnost“?
Zlehčování neprospěje ničemu. Budeme-li ta úmrtí bagatelizovat, tak jich stejně neubude a ještě nutně vznikne otázka, k čemu tedy ta všechna drastická opatření vůbec jsou? Je pravda, že protiepidemický systém PES kritérium smrtnosti nezohledňuje, ale zdravotníci ano a nepochybně i vláda - možná také proto vlastně nikdy nebyl PES dodržen a stává se místo arbitra jen jednou z mnoha pomůcek.

Zmizela stigmatizace nakažených

V sousedním Německu berou data o tom, že za nekontrolované šíření viru se platí takovými počty zemřelých spoluobčanů velice vážně a tato čísla byla jedním z důvodů posledního přísného lockdownu…
Netečnost Čechů bych spíše označil za fatalismus, nejistotu nebo obavy a také za frustraci a únavu. Na jaře se celá země semkla, byla zde značná solidarita, zatížení ale také trvalo jen 6 týdnů. Dnes končíme 4. měsíc podzimní a zimní vlny a tak markantní zlepšení, jako bylo patrné na jaře, prostě není. Mnoho lidí je existenčně ohroženo, každý má známého, který nemoc prodělal nebo na ni zemřel - to na jaře také nebylo. Dobrá zpráva je, že s četností nákaz vymizela stigmatizace nemocných. A zmizel také iracionální strach, ale tady by bylo dobré, aby se přetavil v respekt, ne v bagatelizování! To je úkol i pro všechny národní autority, aby byly ve svých postojích co nejvíce konzistentní a aby jejich doporučení byla jednoduchá a udržitelná, jednotně a srozumitelně prezentovaná, což se neděje, a aby se každou chvíli zásadně neměnila, což se děje. Přiznám se, že se ve změti všech dosavadních doporučení, závazných opatření, nařízení, omezení a zákazů už sám neorientuji, a to jsem profesionál!

V posledních týdnech byl a je tlak na lůžka v ČR velmi vysoký. Museli jste ve Vojenské nemocnici přistoupit ke krajnímu řešením, kdy pacientovi v beznadějném stavu již není poskytnuta resuscitace – DNR?
Vedeme si již od jara vlastní predikce. Na jaře jsme na den přesně předpověděli prvního zemřelého i prvního uzdraveného v republice. Jsem rád, že naše pesimistická předpověď co do počtu nemocných se tehdy nepotvrdila, zcela nepochybně i díky rychle přijatým tvrdým opatřením. Na podzim a v zimě se nám daří poměrně přesně predikovat třítýdenní vývoj hospitalizací v našem kraji včetně stanovení doby maximálního zatížení nemocnic. Výpočet smrtnosti viru zvládne člověk mé generace již se znalostí matematiky základní školy, nyní činí asi 1.7 procenta a bohužel se potvrzuje. Každý den dostáváme reporty z Olomouckého kraje s celostátními i krajskými údaji o počtech nově diagnostikovaných nově hospitalizovaných, zemřelých atd., reprodukční číslo si z nich snadno spočítáte. Pokud vidíte v denních případech v republice skokový nárůst pozitivně testovaných z 8 000 na 16 000 za jeden den, pak si můžete být jisti, že se to se zpožděním 12 až 14 dnů projeví na lůžkách nemocnice a bude to na standardním oddělení trvat týden, na ARO a JIP 16 až 21 dnů. Takže pokud máte nyní 100 procent vyčleněných lůžek obsazených, musíte připravit do 10 až 12 dnů kapacitu dvojnásobnou. Těší mě, že pod vedením ředitele FN Olomouc profesora Havlíka a ve spolupráci s hejtmany vznikl v Olomouckém kraji krizový štáb ředitelů nemocnic a lůžkových zdravotnických zařízení, a to bez rozdílů zřizovatele. Tam každý týden určujeme strategii na následující období, aktuální výpočty při tom zohledňujeme a vzájemně spolupracujeme.

Každý, kdo potřeboval ventilátor, tak jej měl

Chcete říci, že se to během pandemie ani při největším tlaku na lůžkové kapacity v nemocnicích v Olomouckém kraji nestalo?
Ještě nikdy se nestalo, aby v našem kraji nedostal pacient léčbu, kterou potřeboval. Díky popsané krajské spolupráci, rozsáhlé kapacitě systému lůžkové péče a také díky ještě přijatelnému chování viru se nikdy v našem kraji nestalo, aby se systém zhroutil nebo i jen omezil natolik, že by někdo nedostal potřebnou péči. Tedy každý, kdo potřeboval ventilátor, tak jej měl, každý, kdo měl být resuscitován, tak resuscitován byl. Ale aby nedošlo k mýlce: ne každý, který v naší nemocnici zemřel na Covid-19, byl předtím resuscitován, to rozhodně ne: na standardním covid oddělení to byl ze zemřelých jen jeden pacient, tedy podíl asi 3,5 procenta, na ARO pak 5 pacientů, tedy 38.5 procenta.

Pane doktore, můžete vysvětlit?
Je to proto, že ostatní zemřelí byli zařazeni v konceptu takové péče, kde dostali vše potřebné s tím, že při selhání životních funkcí by ale případná resucitace nemohla být sledována dalším medicínsky oprávněným postupem. Důvodem bylo jiné vážné neléčitelné onemocnění, nepříznivý celkový stav nebo naprosté vyčerpání rezerv organismu. Platí, a to i mimo covid, že léčba, která není účelná nebo je marná nebo neadekvátně zatěžující pro pacienta, je léčba nesprávná a nemá být provedena.

Toto rozhodování lékaře musí být nejtěžší z těžkých…
Takto je to kodifikováno a při nelehkém rozhodování lékaře je tato zásada dobrým vodítkem, nicméně tíhu rozhodnutí to z něj a jeho kolegů nesejme. Na druhou stranu to je a vždy byla neoddělitelná součást klinické práce lékaře.

V době covidu se o ní více mluví…
Ano, nyní je viditelnější. Trvám však na tom, že všichni naši pacienti byli a jsou léčeni správně a děláme vše, co dělat můžeme. Přestože toto všechno lékaři i sestry vědí, jsou samozřejmě vždy zasaženi úmrtím pacienta, nemohou zůstat lhostejní, zvláště jde-li o člověka mladšího nebo člověka dosud aktivního - personál prostě není ze dřeva. To, že jsou schopni v práci i za těchto okolností pokračovat a pokračovat velmi dobře, je důkazem jejich profesionality, obětavosti a statečnosti.

Jste vojenský lékař, jaké zásady platí pro případy, kdy nastává extrémní tlak na lůžka a možnosti polní nemocnice mají strop?
Ano, existují kritické situace - nejen v armádě to nazýváme například medicínou katastrof - kdy náhle vzniklá poptávka po zdravotní péči násobně převýší kapacitu zdravotnického systému. Pak skutečně platí jiné zásady poskytování péče! Ve zkratce: poskytnete raději nedokonalou péči co největšímu počtu lidí, než abyste poskytli dokonalou péči, ale jen hrstce. K takovéto situaci zde ani zdaleka nedošlo, ale jsem rád, že i na tuto možnost zodpovědní představitelé myslí.

A co následky na necovidových pacientech, kteří si museli počkat nebo měli strach jet do nemocnice?
Co se týká omezení ostatní péče, tak to jistě nastalo, ale pro život ohrožující stavy a pro výkony zásadní pro zachování zdraví žádná omezení neplatí. Za naši nemocnici mohu říci, že se snažíme co nejvíce udržet i standardní ambulantní provoz všech odborností, aby ani pacienti bez covidu nebyli vážně ohroženi promeškáním diagnózy a včasné léčby.