„Chodím do dějepisného semináře, takže jsem přišla, abych se dozvěděla něco nového o těch letech, protože mě to zajímá,“ řekla gymnazistka Tereza Formanová, která uvažuje o studiu práv.
O tom jsou přesvědčení i organizátoři mezinárodního semináře. Připravili jej s vědomím, že ne každý musí přijmout probuzení historie.
„Záměrem regionálního bádání není otevírat staré rány, ale naopak je zacelovat objektivitou a porozuměním. Jen tak se můžeme vyrovnat s naší minulostí,“ řekla historička Jana Hradilová.
Bývalé režimy totiž nechaly zápisy o některých událostech z kronik vyřezat. Informace se zachovaly jen díky školním kronikám.
„Náš cíl není podat vědecké shrnutí událostí, ale spíše naznačit, kde se dá bádat a kolik je bílých míst. Chceme se zaměřovat do budoucnosti, protože minulost byla velice konfrontační,“ uvedl za organizátory historik Květoslav Growka.
Příkladem jsou události v roce 1938, kdy na Jesenicku začala druhá světová válka s ročním předstihem. 22. září zde začal henleinovský puč. Češi odtud utíkali a příchod německé armády vnímali němečtí obyvatelé jako osvobození a návrat do říše.
„Sudety jsou svobodné, napsal tehdy kronikář v Travné,“ připomněla osudný rok historička Jana Hradilová. Podotkla, že všechny osudové osmičky zasáhly Jesenicko velmi citelně a pokaždé se podepsaly na životě zdejších lidí.
