„Setkali se v roce 1893 v okamžiku, kdy Welzl opouštěl Zábřeh. Jeho maminka byla po smrti, k městu neměl žádná pouta, navíc byl docela rozčarován ze zdejších poměrů. Nám se podařilo prokázat, že dalším podnětem, který ho přiměl odcestovat, byl Jára Cimrman,“ řekl jednatel Zábřežské kulturní Zdeněk David, který se osobností Jana Welzla dlouhodobě zabývá.

Jan Eskymo Welzl byl cestovatel, dobrodruh, lovec a zlatokop. Roky pobýval v nehostinných oblastech Novosibiřských ostrovů a na Aljašce. Podobně jako Jára Cimrman i vynalézal, pokoušel se například sestrojit perpetuum mobile.

„Bezpochyby jsou to podobné postavy. Existuje pojem, že Welzl je moravský Cimrman. Ladislav Smoljak kdesi uvedl, že jednou z inspirací pro postavu Cimrmana byl právě zábřežský rodák Welzl,“ konstatoval Zdeněk David.

Pamětní deska se bude nacházet na místě setkání obou velikánů, u kapří fontány u zábřežského zámku. Představitelé Zábřehu ji odhalí spolu se členy divadla Járy Cimrmana ve středu 7. března.

Helmtraud Langerová z Bludova.
Stoletá paní pamatuje první republiku, na Šumpersku zůstala jako jedna z mála
 Dana Vargová, scénárista Ondřej Elbel a nakladatel Petr Minařik při křtu komiksové knihy o Juliu Vargovi.
Šumperského vozíčkáře Julia Vargy se bála StB, jeho příběh vyšel jako komiks