U jedné z rozžhavených výhní zní němčina, jen o pár metrů dál vtipkují kováři s publikem a popisují zvědavým návštěvníkům, co právě dělají. Když je dílo hotové, ozve se třetím nádvořím potlesk.

Hefaiston - celosvětové setkání uměleckých kovářů - se po roční přestávce opět vrátil na Helfštýn. A i přes počáteční obavy z toho, že umělce odradí přísná opatření kvůli koronaviru, byl i letos mezinárodní.

„Proč vyrábíme rybu? Celý víkend mělo pršet, tak jsme si řekli, že je to vhodné téma. Navíc máme k rybaření vztah,“ řekl s úsměvem jeden z účastníků Hefaistonu Václav Noha, který pracoval u výhně spolu se svým kolegou Danem Zbránkem.

„Základní profil je pásovina, která se překovává a tvaruje,“ vysvětlil.

Perlorodka pouštní

Oba kováři mají dílnu asi dvanáct kilometrů od Třebíče. Neobvyklý název pro svůj exponát si vybral tým, který ukoval Perlorodku pouštní.

„Nic takového samozřejmě neexistuje, je to jen náš výmysl. Ale ten název se nám líbí - snažíme se vyjádřit kovem, jak vítr fouká do trávy,“ přiblížil Zdeněk Tříletý z Třebíče, kterému pomáhali Martin Jordánek a Štefan Rožňák.

„Náš tým je mezinárodní - máme dva Čechy a jednoho Slováka,“ pochlubil se.Loňský ročník tradičního setkání na Helfštýně prý umělcům chyběl. „Uspořádali jsme proto místo něj malé kování u nás v Třebíči a pozvali na něj i profesory z kovářských škol, takže jsme si Hefaiston alespoň trochu vynahradili,“ dodal.

Mistři černého cechu letos pracovali na deseti soutěžních výhních - a na zhotovení díla měli tři hodiny.

„Je to pro nás lepší, protože časový limit dvou hodin byl pro nás docela šibeniční. Teď si to opravdu užíváme, protože je to bez nervů,“ pochvaloval si Zdeněk Tříletý.

Práce umělců v různých kategoriích vždy hodnotí odborná porota, složená z historiků, teoretiků umění, architektů, výtvarníků a zasloužilých mistrů kovářského řemesla. Zvlášť jsou hodnoceny klasické kovářské práce, volná tvorba a komorní plastika, šperky, damascénské a kovolitecké práce. Samostatně je udělována Mimořádná cena za dílo, vykované při Kovářském fóru.

Hefaiston je unikátní v tom, že mohou umělecké kováře pozorovat při práci na rozžhavených výhních návštěvníci.

„Tentokrát se pracuje u deseti soutěžních výhní, je tu ale řada škol, které předvádějí ukázky pro děti a dospělé, takže dohromady je jich asi dvacet. Letošní novinkou je tavení rudy na prvním nádvoří a zachovali jsme i vnější okruh s dílnami pro děti,“ shrnul kastelán hradu Jan Lauro.

Přes tři sta kovářů z deseti zemí

Atmosféru jedinečného kovářského svátku dokreslují i exponáty, které vždy promění druhé nádvoří v galerii pod širým nebem.

„Exponátů se tentokrát sešlo na 160. Na to, že jsme jich měli přihlášených pouze šedesát, je to nakonec docela slušná bilance,“ poznamenal kastelán.

Na Hefaiston o víkendu dorazilo přes tři sta mistrů černého cechu z deseti zemí světa.

„Kovářů je zatím tři sta a další stále přijíždějí. Máme tu účastníky z Německa, Belgie, Francie, ale i ze Spojených států amerických,“ vyjmenoval Jan Lauro.

„I když jsou to často malé skupinky nebo jen jednotlivci, tak přijeli - dali si tu práci se všemi testy i komplikovaným přechodem hranic. Například Ukrajince, přestože měli oficiální pozvánky, nechtěla polská celní stráž pustit. Nebylo tedy snadné se sem dostat - a o to více si vážíme toho, že tady jsou,“ ocenil. Branami Helfštýna prošly o víkendu tisíce návštěvníků.