Mírné zlepšení situace pozorují například v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Podle předsedy představenstva společnosti Vladimíra Odehnala je jedním z důvodů to, že se lázně více obrátily na komerční klientelu.

„Logicky jsme museli reagovat na indikační seznam, který vešel v platnost na konci roku 2012 a byl pro nás poměrně velmi nepříznivý," řekl Vladimír Odehnal.

Do Jeseníku jezdí i více „křížkových" pacientů, tedy těch, kterým léčbu plně hradí zdravotní pojišťovny. Vedení lázní se si to vysvětluje tím, že regulace lázeňských návrhů není ze strany revizních lékařů pojišťoven tak velká, jako byla na začátku platnosti indikačního seznamu.

Pozitivní změny zaznamenali také v menších lázních v Bludově. „Situace u nás je letos mírně lepší, nedosahuje ale úspěšných let před rokem 2010 a roku 2010, kdy byl velký příliv lázeňských pacientů," řekl ředitel Státních léčebných lázní Bludov Václav Dvořák.

Lázně v celé republice se do špatné situace dostaly po vydání nového indikačního seznamu na podzim roku 2012. U komplexních pobytů vyhláška zkrátila dobu léčby placené zdravotními pojišťovnami, v řadě případů také omezila možnost opakování pobytů.

V lázních v regionu kvůli tomu „křížkových" pacientů ubylo o desítky procent. V horší situaci se ocitla zařízení, u nichž tito hosté tvořili větší procento klientely. Na změny doplatily Lázně Dolní Lipová, které loni v říjnu z ekonomických důvodů ukončily činnost.

Lázně však zdaleka vyhráno nemají. Spornou novelu vyhlášky sice zrušil ústavní soud, ovšem s odkladem do konce letošního roku. Zároveň konstatoval, že zásahy do rozsahu zdravotní péče musí do budoucna řešit zákon.

„Pro lázeňství to znamená, že rozsah a délku péče či seznam indikací, podle kterých lázeňské společnosti léčí, bude muset do budoucna řešit parlament. Což je poměrně zdlouhavý a náročný proces," upozornil Vladimír Odehnal.