Hradec – Nová Ves se si totiž může dovolit investice hlavně proto, že na svém katastru kdysi povolil skládku odpadů, za kterou na poplatcích ročně získává další dva miliony korun. Podle záměru ministerstva životního prostředí by však obec o většinu těchto peněz přišla.

Obce, na jejichž katastrech leží skládky, dosud dostávají odvody za poplatky ve stoprocentní výši. Podle prvního návrhu ministerstva mělo osmdesát procent peněz ale putovat kraji a obcím mělo zůstat zbylých dvacet procent.

„Tohle je zvěrstvo největšího zrna. Ministr Bursík staví obce proti kraji. Přijít o dva miliony korun by pro nás mělo dramatické dopady,“ prohlásil rozhořčeně starosta Hradce – Nové Vsi Pavel Stejskal, který se s ostatními starosty proti novele v této podobě vzbouřil.

Peníze navíc neznamenají pro obec jen rozvoj, ale i udržení samostatnosti.

„Malé obce na provoz obecního úřadu spotřebují většinu rozpočtu, ale pokud si chceme o svých věcech rozhodovat sami a nebýt periferní oblastí, není jiná cesta, jak samostatnost,“ je přesvědčený starosta.

„Když se rozhodovalo, kde na Jesenicku bude skládka, dala se jasná pravidla. Kdyby to bylo už tehdy podle nápadu ministra Bursíka, skládka by u nás nebyla,“ připojil se místostarosta Hradce – Nové Vsi Jiří Hacura.

Ministerstvo životního prostředí musí podle směrnic Evropské unie připravit nový zákon o odpadech, kam bude například zařazená povinnost třídit bioodpad. Jak ale dopadnou obce, o kolik se ztenčí přítok peněz do jejich rozpočtů, to prozatím neví.

Jednou z jistot však je, že stoupnou ceny za odpady, a to velmi výrazně. Hovoří se o částce tisíc tři sta korun za osobu a rok. I tuto politiku ministerstva v Hradci – Nové Vsi ostře kritizují.

„Pokud se částka zvýší na více jak tisíc korun a zatíží všechny producenty odpadů, dá ministerstvo zelenou vzniku černých skládek,“ je přesvědčený Smejkal.