Pobouřil je návrh z pera ministerstva životního prostředí Martina Bursíka. Hrozí jim totiž, že přijdou o velké peníze, kterými za to, že mají smetiště na svém katastru, vylepšují svůj rozpočet. A to i přesto, že novela počítá s radikálním zvýšením poplatků za ukládání na skládky.

Zatímco dnes stojí uložení tuny běžného odpadu čtyři sta korun, v roce 2013 by to mělo být až patnáct set korun. Cílem je vytvořit tlak na větší třídění odpadu a snížit jeho množství končící na skládkách.

„Novela je nekoncepční a nesystémová, chybí legislativa upravující zpracování odpadů. Zvýšení poplatku celý systém neúměrně zdraží a povede k podvodům a vzniku černých skládek,“ píše se mimo jiné v petici.

Obce mají dostat mnohem méně peněz

Zatímco dnes dostávají obce, které mají skládku za humny, od jejího provozovatele základní poplatek čtyři sta korun za tunu, podle novely by se o podstatně vyšší poplatek měly již od ledna 2009 dělit s krajem. Kraj má dostat osmdesát procent poplatku a jen dvacet procent by zbylo na obec. Poplatky za nebezpečný odpad by obce nedostávaly vůbec.

Obcím se nelíbí, že ministerstvo mění pravidla hry za pochodu. Své plány rozvoje mají totiž postavené právě na příjmu ze skládek, chystané investice s nimi počítají.

„Náš letošní příjem ze skládky má být 17,5 milionu korun, to je skoro třetina rozpočtu. Jestli projde novela, bude příjem už příští rok o víc než jedenáct milionů nižší a v roce 2013 bude nižší asi o 6,8 milionu korun. Přineslo by nám to velké potíže. Splácíme úvěry, připravujeme další velké investice a máme zažádáno o dotace, které ale vyžadují vysoký podíl obce,“ řekl starosta Rapotína Vladimír Mikulec (ČSSD).

Novelu zákona považuje za podvod na obce, které před lety i přes nevoli svých obyvatel skládku na svém území povolily. „Znamená to pro ně ekologickou zátěž, mimo jiné trpí zvýšenou dopravou. A tyto negativní dopady nám kompenzoval právě příjem z poplatků,“ zdůraznil Mikulec.

Stejně uvažuje i starosta Mrskles na Olomoucku Jaromír Sláma (nez.)

„Byl velký problém prosadit mezi občany, aby tu skládka mohla vzniknout. Teď už souhlas obcí nepotřebují, protože skládky stojí, tak nám peníze seberou,“ řekl Sláma.

Ministerstvo poukázalo na to, že jde teprve o návrh novely. „Návrh je od toho, aby se o něm vedla debata,“ reagoval mluvčí Bursíkova úřadu Jakub Kašpar. Naznačil, že v konečném znění novely, které půjde do vlády, bude zřejmě podíl pro obce vyšší.

Proč ministerstvo bere obcím peníze a větší díl dává krajům? Chce zlepšit nakládání s odpady. „Kraj peníze nebude moci použít na cokoliv jako obce, ale pouze na zlepšení nakládání s odpady na svém území. Kraj je za to zodpovědný a někde peníze brát musí,“ vysvětloval Kašpar. Dodal, že skládka zatěžuje i obce v jejím okolí, které z ní nemají nic, a to je nespravedlivé.

Ministerský návrh počítá i se zvýšením hranice pro poplatek, který za odpady platí ročně občané. Dnes je horní hranice pět set korun, reálné náklady jsou ovšem vyšší. Například v Šumperku je to 670 korun, lidé platí 492 korun. Zbytek tedy dotují obce. Podle novely by se hranice platby pro občany posunula až na devět set korun ročně. Neplatili by jen občané z obcí, kde skládka leží. V Rapotíně platí lidé dnes jen devadesát korun za rok.

Stanislava Rybičková, Daniela Tauberová